O rusalkách
V tomto spíše obrazovém článku se budeme věnovat vodním bytostem známým jako rusalky. Krátce se zde zmíníme o příbězích s rusalkami a rádi bychom zde ukázali něco z naší tvorby. Rusalky patří mezi vodní duchy, v širším pojetí asi mezi elfy. Svět severské tradice uznává devět mýtických světů. Elfům jsou přiřazeny dva, svět (domov) světlých elfů a svět temných (černých) elfů. V tomto případě bychom rusalky, víly a podobné bytosti přiřadili ke světlým elfům. V mýtech a pohádkách se objevují v různých souvislostech. V příbězích ze staré Šumavy někdy lákají vyvoleného hrdinu k sobě do vodní říše. Hrdinovi se ale po čase zasteskne po domově a chce se vrátit. Rusalka ho ze své říše propustí, na zemi ale mezitím uplyne sto let. Jindy pomůže prostý hoch královně rusalek v boji proti zlé čarodějnici a královna ho za to bohatě obdaruje. V dalším ze šumavských příběhů obdaruje vodní žínka chudé obyvatele kusem plátna a pecnem chleba. Ty jim měly zajistit dostatek bez nouze. Podmínka byla, že musí vždy zůstat zachován kousek z těchto věcí. Jejich potomci se toho nedrželi, všechno plátno prodali a chleba snědli. A tak skončili v nouzi. Ze Skandinávie známe příběh o rusalce, která nabízí hrdinovi lásku a potom co je odmítnuta mu způsobí smrt.
Ukážeme si několik našich starších ručních prací inspirovaných rusalkami. Někdy máme i pomocníka a nebo ochránce, jak je vidět na první fotografii. Kocour, pan Ňuňa, hlídá dodělanou dřevořezbu s rusalkou. Samotnou dřevořezbu ukážeme níže. Naší ruční tvorbu naleznete v Autorské tvorbě. Starší práce máme v galerii.
Dřevořezba rusalky a pan Ňuňa.
Větších kamenů s motivem vodních bytostí jsme už dělali několik. Tesaný kámen na další fotografii symbolizuje řeku Vltavu, do článku jsme ho pro zajímavost přidali také. Více o tomto kamenu píšeme v článku Gabreta a okolí. Další kamen z naší tvorby stojí v pražské Divoké Šárce a zmínili jsme ho už v článku O tesaných kamenech. Do třetice zde ještě ukážeme kamen tesaný pro kamaráda. Ten stojí na jeho pozemku u malého jezírka.
Vodní víla a personifikace řeky Vltavy.
Vodní víla v Divoké Šárce.
Rusalka u vodního jezírka.
Mezi naší tvrobu patří i malé ryté kameny. Ryté linky jsou barveny malým štetečkem modrou nebo rudohnědou barvou. Na další fotografii je opět personifikace řeky Vltavy, zde psaná runami v podobě starogermánského jména pro Divokou vodu. Jsou zde použity runy WILTh AHWA. Následuje kamen s personifikací místní říčky Bystřičky. Jméno Bystřička je vepsáno našim písmem mezi spirálami. Třetí rytý kámen je běžný motiv s rusalkou.
Malý rytý kámen, personifikace Vltavy.
Personifikace říčky Bystřičky.
Rytý kamen s motivem rusalky.
Následující kresby vznikly už před mnoha lety. Jde o ruční práci slabými fixami nebo propiskou a pastelkami na papír. Originál je o velikosti A4, jde tedy o velmi detailní práci. Jako doplněk tvorby používáme často propletence nebo spirály. Volně se proplétající linky nebo spirály v tomto případě mohou symbolizovat tekoucí vodu. Na dalším obrázku jsou rusalky pod vodní hladinou a vodopád s rusalkou vyrytou do kamene. Na třetí kresbě je rovněž voda. Není zde vyobrazena žádná vodní bytost. Na kameni u obětin je runami napsáno albihaims. To znamená v překladu domov albů - elfů a je to jeden ze světů severské mytologie, domov světlých elfů. Rusalky by podle nás mohly patřit k elfům, proto se může jednat i o oběť rusalkám.
Rusalky pod vodní hladinou.
Rytina na kameni s motivem rusalky a runou laguz symbolizující vodu.
Oběť elfům a rusalkám u vody.
Dřevořezby s motivem rusalek lze dělat více způsoby. Nejdříve si ukážeme ryté a broušené bukové prkénko a na konec plasticky vyřezanou rusalku z lipového dřeva. Tyto práce vznikají ručně pomocí frézek, v případě plasticky vytvořených děl pak v kombinaci s různými dlátky, nožíky a šmirgl papíry. Dřevořezba z lipového dřeva je větší práce.
Rusalka na bukovém prkénku.
Velká rusalka z lipového dřeva.
Velká rusalka z lipového dřeva, detail.
Velká rusalka z lipového dřeva, detail.
Velká rusalka z lipového dřeva, detail.
Velká rusalka z lipového dřeva, detail.
Velká rusalka z lipového dřeva, detail.
Zdroje zmíněných příběhů o rusalkách:
Legendy a pověsti staré Šumavy, Josef Rauvolf, 2000.
Severské balady, přeložil Ladislav Heger a Marie Novotná, 2000.