Úvod / Blog / Svastika

Svastika

Svastika patří mezi nejstarší náboženské symboly. První nám známý archeologický nález je z území dnešní Ukrajiny z Mezinu. Zde jsou svastika a svastikové vzory vyryté do mamutoviny. nález je datovaný do doby 10 000 let př.n.l. Joseph Campbell o tomto nálezu píše:

"....Ale musíme nyní také konstatovat, že na spodní straně jedné ze šesti krásných sošek ptáků, vyrobených z mamutoviny a nalezených na tomto místě, je vyrytá svastika, o níž jsme již hovořili. Je to nejstarší na světě dosud objevená svastika. Kromě toho nejde jen o hrubě vyrytý předmět, ale o složitě uspořádanou formu naznačující odkaz na labyrint. Obrazce jsou uspořádány ve směru hodinových ručiček. C. von den Steinen dávno před objevením tohoto místa tvrdil, že svastika pravděpodobně vznikla ze stylizace ptačího letu, nejpravděpodobněji čápa, nepřítele hada, a tedy vítězného představitele principu světla a tepla. A V. A. Gorodcov rozvinul tuto myšlenku ve spojení s kontextem Mezinu a domnívá se, že v geometrických motivech svastiky, kosočtverce a klikatého pruhu nebo meandru můžeme poznat mytologickou konstelaci "ptáka" (zvláště čápa), hnízda a hada...."

Z knihy Primitivní mytologie; masky bohů; Joseph Campbell.

Sošky ptáků z mamutoviny se svastikou a svastikovými motivy, Mezin, 10 000 př.n.l.

Ze zeměpisného hlediska je svastika doložená na mnoha místech Světa. Nálezů je velmi mnoho a to i u nás v České republice a Evropě. U indiánských kultur v Americe a v Asii jsou také velmi pěkné motivy se svastikou, těmi se zde ale zabývat nebudeme. Soustředíme se především na Evropu a nejbližší okolí Blízkého východu a Asie. V tomto případě se někdy jedná i o území, kde je v minulosti doložený vliv a osídlení Indoevropanů. Kromě už zmíněného Mezinu spadá nejstarší doložení svastiky ještě do předindoevropských dob závěru doby kamenné, tedy do neolitu a eneolitu. Náš zájem o symbol svastiky leží jak v nejstarších dobách, tak i v lidové kultuře posledních století, kde je také doložená. Kromě těchto souvislostí je známo použití svastiky v politice (Německo), v armádě (Polsko, Lotyšsko, Finsko), na starých pohlednicích nebo reklamách (USA, Velká Británie), ale třeba i v mládežnickém skautském hnutí. Těmito souvislostmi se ale víc zabývat také nebudeme. V současnosti se svastika v Evropě znovu používá v obnoveném pohanství, na akcích oživlé historie (living history) a v lidové kultuře (hlavně v Pobaltí). Svastika není jediný symbol, který používáme v naší tvorbě. Jednotlivými symboly se zabýváme v článku Symbolika.

Rozšíření svastiky ve Světě. Zdroj: Jörg Lechler, 1921

Význam Svastiky

Lze dohledat různé výklady významu svastiky. Může na ně mít vliv konkétní podoba symbolu, otočení ramen nebo celkové souvislosti nálezu. Z archeologie i lidové kultury známe svastiky s rameny na obě strany. V některých dobách byly populární i tzv. zoomorfní svastiky vytvořené pomocí zvířat a zvířecích hlav. Jsou známé také svastiky s rameny zahnutými volně do oblouku nebo do spirál. Některé mají i rozvětvená ramena, což je asi nejvíc rozšířené v lidové kultuře Pobaltí a ve východních slovansky hovořích zemích. Svastika může vytvářet i meandrové pásy, jak je to doloženo v antice, na germánské keramice z 1.-2. století, ale třeba i na starých městských domech. Svastika může být náboženská a významová, ochranná. ale také může poklesnout na pouhé dekorativní zobrazení. Podle našeho názoru může svastika symbolizovat:

Nebesa „točící se“ kolem hvězdy Polárky (Severky)
Nebeský oheň a symbol boha Hromovládce, případně u severských Germánů letící Thorovo kladivo
Slunce
Cyklické vnímání času, zahnutá ramena symbolizují otáčení, pohyb
Posvátný oheň (při obřadu)
Štěstí, ochrana

Níže si ukážeme některé možné varianty ve významu svastiky. Nebudeme se v tomto případě orientovat jen na archeologické nálezy, ale použijeme i motivy z umění. Nutno zde podotknout, že jednotlivé významy svastiky spolu mohou i splývat a symbol může mít i více významů zároveň.

Nebesa „točící se“ kolem hvězdy Polárky (Severky)

Na obrázcích níže jsou některé varianty svastiky v její podobě nebeské hvězdné oblohy a Nebes. Na prvním obrázku je nákres otáčející se hvězdné oblohy vedle oltáře v kamenném kruhu na Gabretě. Na druhém obrázku je detailní nákres germánské spony z období prvních století po začátku našeho letopočtu. Těchto spon se našlo několik, tipujeme si, že by právě na nich mohla být vyobrazena Nebesa a hvězdná obloha.

Nebeské svastiky

Nákres germánské spony. Podle nás by na sponě mohly být zobrazeny hvězdy a hvězdná obloha.

Nebeský oheň a symbol boha Hromovládce

Svastika bývá někdy spojována s bohem Hromovládcem. Mohlo by pak jít přímo o symbol boha, nebo o symbol letícího Thorovo kladiva s blesky. V Lotyšsku je svastika spojena rovněž s bohem Hromovládcem Pērkonsem. Na obrázku níže je severský bůh Thor se svým vozem taženým kozly. Socha vznikla pro dánský pivovar Carlsberg. Autorem je dánský sochař Carl J. Bonnesen. Autor zde umístil svastiky na kola vozu. Existují i jiná díla, kde je Thor spojen se svastikou. Pro zajímavost si uvedeme známý obraz Thora bojujícího s obry. Autor obrazu Mårten Eskil Winge umístil svastiku na opasek síly boha Thora.

Thor s vozem a kozly. Autorem je dánský sochař Carl J. Bonnesen. Zdroj fotografie.

Slunce

Použití svastiky jako symbolu Slunce nelze vždy přesvědčivě určit. Pokud je ale symbol vypodobněn například s paprsky, lze vážně uvažovat o slunečním významu. Na obrázku níže je svastika z doby bronzové jak jsme jí vyfotili v německém muzeu ve Stralsundu. Tento typ slunečních disků býval součástí ženských krojů a umísťoval se v místě pasu. Některé disky jsou ploché, tento má docela vystouplý tvar což vytváří v zadní části prostor pro uložení různých předmětů. Zde je v zadní části bronzová ženská soška. V této souvislosti se samozřejmě nabízí možnost, že by mohlo jít o vypodobnění sluneční bohyně. Ta byla u Germánů známá jako Sol, Sunna, u Baltů pak jako Saulé. V Pobaltí v Lotyšsku jsou rovněž doloženy sluneční dcery Saules meitas. Sluneční bohyni v indoevropských souvislostech se věnujeme v našem článku Mytologie. U Slovanů je pak sluneční bůh, tam by se svastika vztahovala k tomuto bohu.

Symbol Slunce z doby bronzové ve spojení s ženskou soškou, možná sluneční bohyní. Muzeum Stralsund, Německo.

Cyklické vnímání času, zahnutá ramena symbolizují otáčení, pohyb

Zahnutá ramena svastiky je pohyb a otáčeníí a tedy i cyklické vnímání času. Svastika se čtyřmi rameny symbolizuje třeba roční cyklus, čtyři ramena pak čtyři sluneční svátky v roce. Může se jednat i o spojenou symboliku Slunce a ročního cyklu. Kdybychom si chtěli představit svastiku v souvislosti s časem, asi bychom si vzpomněli na tento symbol na kovaných dveřích pražského orloje. Na obrázku níže je zobrazení této podoby svastiky.

Svatika na kovaných dveřích pod pražským orlojem. Zdroj fotografie.

Posvátný oheň

Český archeolog Lubor Niederle píše ve své knize Lidstvo v době předhistorické z roku 1893: "Jedni jej pokládají za znak posvátného věčného ohně, který se směl rozdělávat jen třením dvou dřev, - a tyto dvě kol osy se točící dřeva má prý svastika představovati." Níže je kresba německého malíře Fiduse (Hugo Reinhold Karl Johann Höppener). Takto nějak si malíř představoval rozdělávání posvátného ohně.

Rozdělávání posvátného ohně podle představy německého malíře Fiduse.

Štěstí, ochrana

Svastika jako symbol štěstí nebo ochrany se nejspíš objevuje v historii i lidové kultuře velmi často.. Tento význam může velmi dobře doplňovat i významy předchozí. Vybrali jsme fotografii stropního trámu ve slovenském lidovém domě z roku 1888.

Vyřezávaný trám v domě z roku 1888, Vyšná Revúca, Slovensko.

HISTORIE SVASTIKY

V Evropě, na Blízkém východě a v Asii je svastika více doložena od závěru doby kamenné. V naší zemi je svastika poprvé doložená v 6. tisíciletí př.n.l. na lineární keramice. Níže jsme vybrali několik zajímavých archeologických kultur z těchto dávných časů. Zmíníme i zajímavé kultury z Blízkého východu a Asie. Začneme dobou kamennou a budeme pokračovat přes dobu bronzovou k halštatské kultuře, laténským Keltům, Germánům a Slovanům. Krátce také zmíníme antické Řecko, římské nálezy a také Pobaltí. Historii svastiky pak zakončíme středověkem a novověkem.

Doba kamenná, neolit, eneolit

Na začátku kapitoly o době kamenné bychom rádi vzpomněli archeologické naleziště Çatal Hüyük v Anatolii na území dnešního Turecka. Archeologické naleziště přibližně z let 7500 až 5700 př. n. l. skrývalo pozůstatky domů, nálezy sošek bohyní nebo býků. Našly se i pozůstatky fresek na zdech domů, kde je k vidění velká postava býka s malými lidskými postavami, ale i motivy s jelenem. Z hlediska našeho zájmu ale ukážeme méně známé vyobrazení pozůstatků malby na zdech (fresky) s motivy rovnoramenných křížů. Nad kříži by v jednom místě mohlo být vyobrazení svastiky. Dáváme sem i detailní pohledy na tyto symboly. Našli jsme i jiné vyobrazení tohoto motivu, kde ale tyto detaily nejsou až tak zřetelné. Otázka užití svastiky v Çatal Hüyük možná tedy zůstává otevřená. Černobílé nákresy jsou z Památek archeologických z roku 1966.

Symboly z naleziště Çatal Hüyük v Anatolii v Turecku. Zdroj Památky Archeologické, Ročník LVII 1966. číslo 1.

Detaily prvního nákresu, svastika by podle nás mohla být úplně nahoře nad rovnoramennými kříži.

Detail druhého nákresu. Různé varianty křížků, něktré budí dojem mírného zahnutí ramen.

Kultura s lineární keramikou

Na prvním obrázku níže je několik nákresů nádob a symbolů z období lineární keramiky přibližně z let 5600-5000 před naším letopočtem. Zobrazená svastika na obrázku vpravo je z už zaniklé obce Hrbovice v okrese Ústí nad Labem.

Symboly na keramice, Česká republika, 6. tisíciletí př.n.l.

Keramická nádoba na druhém obrázku zdobená rytým motivem svastiky byla nalezena u obce Močovice v okrese Kutná Hora. V okolí obce Močovice po obou stranách řeky Klejnárky byla v 6. tisíciletí př.n.l. sídliště s domy o kůlové konstrukci vymazávanými mazanicí.

Svastika na nádobě lineární keramiky z 6. tisíciletí př.n.l. Močovice, Česká republika.

Na třetím obrázku níže je rituální keramická miska lineární keramiky nalezaná v roce 1938 ve městě Köthen v Sasku-Anhaltsku v Německu. Je datovaná přibližně do období 5000 před n. l. Miska je z vnější strany zdobena víceramenným spirálovým ornamentem, uvnitř misky vytváří ornament motiv svastiky.

Keramika, Sasko-Anhaltsko v Německu, přibližně 5000 př.n.l.

Tripolská kultura

Tato kultura doby kamenné existovala na území dnešní Ukrajiny, Rumunska a Moldavska přibližně v letech 5200 až 3000 př.n.l. Ukrajinskou část této kultury objevil v 19. století český archeolog Čeněk Chvojka. Kultura se vyznačuje velmi pěkně malovanou keramikou. Na obrázcích níže jsou dvě varianty svastik používané lidmi této kultury.

Keramika tripolské kultury, doba kamenná. Ukrajina. Zdroj.

Kultura Vinča

Kultura Vinča existovala na Balkáně přibližně v letech 5 700 až 4 500 př.n.l. Mezi nejznámější nálezy kultury Vinča patří sošky bohyní. Na keramice této kultury jsou doložené různé znaky včetně svastiky. Někdy se dokonce uvažuje o těchto znacích jako o prvním předchůdci písma. Na obrázku níže jsou některé znaky této kultury.

Některé symboly balkánské kultury Vinča, doba kamenná. Zdroj.

Kultura Samarra

Kultura Samarra (Samarrská kultura) existovala v pravěké Mezopotámii na území dnešního Iráku přibližně v letech 5500-4800 před naším letopočtem. Lidé samarrské kultury využívali umělého zavlažování z okolních řek. Předpokládá se rovněž určité sociální rozvrstvení společnosti o čemž asi vypovídají rozdílné velikosti domů. V této kultuře je doložené užití svastiky uprostřed keramických nádob. Svastika zde často byla ornamentální podoby vytvořená pomocí rohatých zvířat, ptáků, ryb a nebo žen s vlajícími vlasy. Tuto kulturu jsme do našeho článku zařadili z důvodu vypodobnění svastikových obrazů odkazujícím na pohyb a otáčení. V případě žen v kruhu se nabízí možnost, že jde o vyobrazení rituálních kruhových tanců, které známe dodnes z lidové kultury.

Symboly kultury Samarra, doba kamenná. Mezopotámie, Irák.

Potiská kultura

Potiská kultura existovala na území Slovenska a Maďarska ve 4. tisíciletí př.n.l. Keramika této kultury je zdobená geometrickým stylem. Někdy se uvádí, že je u této kultury svastika rovněž doložená, nám se jí ale nepodařilo dohledat v podobě samostatného symbolu. Na obrázku níže je ukázka střepu této kultury se svastikovým geometrickým ornamentem. Nález Čičarovce, okr. Michalovce.

Potiská kultura, Slovensko. Svastikový vzor. 4. tisíciletí př.n.l.

Želiezovská kultura

Želiezovská kultura nebo želiezovská skupina je archeologická kultura doby kamenné z území dnešního Slovenska, Maďarska (Zadunají), Moravy a Dolního Rakouska. Je považována za nástupkyni lineární keramiky a byla také ovlivněna kulturou Vinča. Na obrázku je symbolika z želiezovské keramiky z naleziště na Slovensku. Rytá výzdoba je na vnitřní části misky na nožce. Tato keramika je datována do let 5000 až 4700 před n. l.

Želiezovská keramika, Slovensko. 5000 až 4700 před n. l.

Kultura Karanovo a Yunatsite.

Kultura Karanovo a Yunasite patří k neolitickým a převážně eneolitickým (chalkolitickým) nalezištím v Bulharsku. Existovaly tisíce let. Proto jsou rozděleny na časové úseky. Nálezy na obrázku níže spadají do Karanova V (4900 až 4500 př.n.l.), Karanova VI (4500 až 3800 př.n.l.) a blíže nedefinovaného eneolitického Yunasite (5000 až konec 5. tisíciletí, kdy byla osada násilně zničena). Na obrázku pod č. 2 je nádoba s pravděpodobnou spirálovou svastikou. Rovněž bychom rádi upozornili na křížové ornamenty pod č. 4, 5, 6, 9, které při troše fantazie připomínají symbol bohyně Brighid (Brigid) z Irska, dnes známý jako Brigitin kříž. Symbol se používá i v symbolice svaté Brigid.

Pozdní neolit a eneolit (chalkolit) Bulharska.

Kultura kulovitých amfor

Kultura kulovitých amfor existovala v období eneolitu přibližně v letech 3300/3200 až 2900/2800 př.n.l. Rozprostírala se od Jutského poloostrova přes území dnešního Německa, Polska, Čech, Moravy až k Moldavsku. Z území dnešního Polska známe dva nálezy keramických nádob této kultury se symbolem svastiky. V jednom případě je svastika vyrytá na vnitřní straně nádoby, v tomto případě se přímo nabízí rituální použití tohoto symbolu.

Kultura kulovitých amfor, 3300/3200 až 2900/2800 př.n.l. Rębków, Polsko.

Doba bronzová

Nejrozšířenějším symbolem doby bronzové je podle našeho názoru Sluneční kříž, přesto je z této doby doloženo i používání svastiky. Kromě keramiky se v době bronzové svastika objevuje i na bronzech v podobě slunečního disku a také na zbraních. Ukážeme si několik příkladů užití svastiky na sekerách a mečích. Je také známá jako výzdoba ženského kroje v podobě jehlice. Některé nálezy dokážeme zařadit do konkrétní kultury, ukážeme si ale i nálezy doby bronzové bez zařazení. Z doby bronzové jsou rovněž doloženy symboly s více rameny. Zde se budeme zabývat především čtyřramennými podobami symbolu.

Věteřovská kultura

Věteřovská kultura spadá přibližně do let 1700 - 1600 př.n.l. Je pojmenovaná podle naleziště Věteřov v okrese Hodonín. Na obrázku níže je parohovitý terčík věteřovské kultury s rytou výzdobou ze závěru starší doby bronzové kolem roku 1600 př.n.l. Symboly této kultury byly ovlivněny mykénským Řeckem.

Věteřovská kultura, Česká republika, 1700 - 1600 př.n.l.

Wietenbergská kultura

Wietenbergská kultura (wietenberg culture) existovala na území Transylvánie v Rumunsku přibližně v letech 2200–1600/1500 př.n.l. Symboly této kultury jsou rovněž ovlivněné řeckými Mykénami doby bronzové.

Wietenbergská kultura, přibližně 2200–1600/1500 př.n.l. Rumunsko.

Mykénská kultura - Mykénská civilizace

Mykénská civilizace je řecká kultura doby bronzové z let 1600 - 1000 př.n.l. Tato civilizace je pojmenovaná podle mocenského centra Mykén. Na obrázku níže je jeden ze symbolů svastiky z období mykénské civilizace.

Svastika mykénské civilizace, přibližně 1600 - 1000 př.n.l.

Andronovská kultura

Andronovská kultura existovala v Asii přibližně v letech 2000 až 1450 př.n.l. Patřila mezi kultury východních Indoevropanů. Navazovala na starší indoevropskou kulturu Sintashta. U obou je doloženo užití svastiky a svastikových geometrických ornamentů. Některé ornamenty se velmi podobají mnohem pozdějšímu geometrickému stylu baltské a slovanské lidové výšivky. Projev této indoevropské kultury se nám zdá natolik zajímavý, že zde ukážeme čtyři obrázky jejich zdobení keramiky.

Keramika andronovské kultury doby bronzové, nádoba zdobená geometrickým stylem má na dně svastiku.

Geometrické vzory na andronovské keramice doby bronzové.

Rozvětvená svastika andronovské indoevropské kultury nalezená v mohyle v Kazachstánu.

Severská doba bronzová

Severská doba bronzová se obyčejně datuje mezi lety 1800 (1750) až 500 př.n.l Svastiku zde rovněž můžeme najít na bronzech, například na rukojeti bronzového meče z Dánska (v článku níže). Zajímavé je také zobrazení svastiky na skalní rytině ze Švédska z Bohuslänu. Nákres jsme našli na dobovém vyobrazení ve staré knize z roku 1936. Podle knihy tuto skalní rytinu zdokumentovalo muzeum Göteborg. Na dalším obrázku je tedy podoba svastiky z doby bronzové ryté do skály a podobný symbol na bronzové sponě. Oba nálezy jsou z území dnešního Švédska.

Skalní rytina a spona ze Švédska, severská doba bronzová.

Svastika doby bronzové ve spojení s bohyní a ženskou symbolikou

Zajímavé téma doby bronzové jsou vyobrazení bohyně se svastikou. Na začátku článku už jsme ukázali sluneční disk z doby bronzové, kde je v zadní straně uložená ženská soška. Dalšími zajímavými nálezy je soška bohyně se svastikou z antické Tróje a také soška bohyně s ptačí maskou na voze z území dnešního Srbska. Bohyně na vozu je datovaná přibližně do doby 1500 př.nl.

Dvě bohyně z doby bronzové, vlevo soška z nálezu z Tróje, vpravo soška na voze s ptačí maskou z dnešního Srbska.

Výše jsme zmínili sošku bohyně z antické Tróje. Příběh o trojské válce je velmi známý. Pro někoho je to historický příběh, pro někoho příběh hrdiny Achilla, který si vybral krátký život s věčnou slávou. Zajímavostí je možný pozůstatek indoevropského mýtu v příběhu trojské války. Podle některých výkladů a z pohledu jazykovědy má manžel Heleny Meneláos jméno související se slovem "měsíc". Jméno Heleny by potom mohlo být odvozeno od indoevropského slova s významem "zářivá" nebo "planoucí". Výklad jména Heleny by pak odkazoval ke sluneční bohyni, dceři Slunce nebo paní slunečního svitu. Tato teorie je nám sympatická, i když asi není stoprocentně jistá. Měli bychom zde indoevropský mýtus známý i jako nebeská svatba. V Pobaltí se v lidové písni zpívá o měsíčním bohu jenž si měl vzít sluneční bohyni, ale nakonec odběhl k Jitřence. Za to byl bohem Hromovládcem rozseknut vejpůl. Je to sice velká fantazie, ale kdoví jestli se na obrázku výše nedíváme do tváře indoevropské bohyně Slunce nebo sluneční dcery. Mezi další významné nálezy z Tróje patří zdobené přesleny. Jsou na nich často symboly svastik. Přeslen je sám o sobě v mytologii spojený s bohyněmi a nornami (sudičkami). Na fotografii níže jsou některé přesleny z Tróje jak jsme je vyfotili v německém muzeu v Berlíně. Další fotografie a nálezy těchto přeslenů je možné si prohlédnout v galerii.

Přesleny z antické Tróje, doba bronzová. Naše fotografie z německého Neues Museum v Berlíně.

Na obrázku níže je jehlice na spínání ženského kroje z doby bronzové. Jehlice byla nalezena v okolí města Lebus v Braniborsku. Místo nálezu se nachází někde u hranic mezi dnešním Německem a Polskem. Jehlice je zadatovaná přibližně do let 1500-1300 př.n.l. Podle paprsků v kruhu by se svastika v této podobě dala identifikovat jako symbol Slunce.

Jehlice z ženského kroje doby bronzové, Německo.

Svastika doby bronzové na mužských zbraních a vojenských standartách

Na obrázku níže jsou bronzové standarty z území dnešního Turecka. Obrázek je z knihy Bedřicha Hrozného, který je známý tím, že rozluštil a identifikoval chetitské nápisy a jazyk jako indoevropské. Bedřich Hrozný tyto standarty datoval do období kolem let 2200 př.n.l. Podobné zařazení lze dohledat i v dnešní době (2200 - 2100 př.n.l.). Kovové standarty jsou považovány jako kultovní součástí vozů. Bedřich Hrozný se domníval, že hrobky se standartami by mohly být důkazem prvních invazí indoevropských Chetitů ještě před založením samotné Chetitské říše. Ve své knize Nejstarší dějiny Přední Asie a Indie z roku 1943 píše:

"Při výkopech, jež byly uspořádány v posledních letech tureckou vládou v Aladža-Höjüku (dnes Alaca Höyük, pozn. Jitřenka), nalezeny byly tam královské nebo knížecí vyzděné hrobky s mrtvolami v položení skrčeném, se zlatými, stříbrnými a měděnými nebo bronzovými (?) nádobami a jinými předměty, s kovovými kultickými a loveckými (?) standartami, se svastikou a spirálami, s kostrami zvířat atd. Také kousky zpracovaného pozemského železa byly v těchto pradávných hrobech nalezeny."

Symboly svastik a slunečních křížů (na druhé standartě na zadní straně), přibližně 2200 - 2100 př.n.l.

Ze střední doby bronzové přibližně z let 1500 - 1300 př.n.l. známe ze střední Evropy zdobené sekery s kruhovými symboly o různém počtu spirálových ramen. Mezi naše domácí nálezy patří jedna z těchto seker s pěti rameny z Olomouce. My si zde ukážeme dva nákresy těchto seker s klasickou čtyřramennou svastikou. U těchto seker nám přijde zajímavé, že při pohledu z boku zde vidíme od ostří nahoru směřující výhonky, které končí u hlavy sekery na které je vyryta svastika. Mohli bychom v této symbolice vidět vypodobnění Světového stromu, nebeského sloupu, který směřuje k Nebesům. Hřibovitý vršek sekery by mohl symbolizovat nebeskou klenbu. Svastika na vrcholu by pak mohla být Sluncem na nebi, ale také nebeským symbolem jak o něm píšeme na začátku našeho článku. Tento typ seker známe z území dnešního Německa, Rakouska, České republiky, Maďarska a Rumunska.

Zdobená sekera ze střední doby bronzové

Dobu bronzovou zakončíme nákresem rukojeti bronzového meče. Meč ze severské doby bronzové z nálezu z Dánska je přibližně z let 1300-1000 př.n.l.

Rukojeť meče se svastikou ze severské doby bronzové, Dánsko.

Doba železná

Doba železná je ve střední Evropě reprezentovaná starší a mladší dobou železnou. Pro starší dobu železnou používáme i název halštatská kultura, mladší doba železná podle nás naopak odpovídá laténským Keltům. Kromě našeho území a střední Evropy bychom z těchto dob rádi zmínili antické Řecko a předřímskou Itálii. Svastika je v antickém Řecku doložena opravdu hodně nálezy. Mezi velmi pěkné práce s častým užitím svastik patří řecká keramika geometrického období. Předřímskou Itálii v tomto případě hezky reprezentuje Villanovská kultura.

Řecko, geometrické období

Malovaná keramika geometrického řeckého stylu navázala na temné období řeckých dějin po vpádech nových indoevropských kmenů a tzv. mořských národů. Temné období řeckých dějin trvalo od zániku mykénské civilizace doby bronzové přibližně v letech 1000 př.n.l až 750 př.n.l. Keramika geometrického stylu pochází ze závěru temného období. Na malované keramice jsou kromě častého použití svastik a geometrických ornamentů k vidění i zobrazení bojovníků, bojovníci na vozech, pohřební rituály, koně, vodní ptáci i jiná zvířata. Níže si ukážeme dva příklady keramiky geometrického stylu.

Keramika řeckého geometrického stylu, přibližně 750 př.n.l.. Zdroj fotografie wikimedia

Keramika geometrického období, svastiky a vodní ptáci. Přibližně 740 - 730 př.n.l. Zdroj wikimedia

Villanovská kultura

Villanovská kultura existovala na území Itálie přibližně mezi 10. až 5. stoletím př.n.l. Je z doby před vznikem a z počátku Říma. Bývá považována za indoevropskou kulturu. Uvažuje se, že ovlivnila pozdější etruskou kulturu, která je ale neindoevropská. Villanovská kultura je známá častým užíváním svastik na pohřebních urnách v kombinaci s geometrickým stylem zdobení. Na obrázku níže je pohřební urna této kultury.

Villanovská kultura předřímské Itálie, pohřební urna. Zdroj wikimedia

Halštatská kultura, raní Keltové

Halštatská kultura je pojmenovaná podle rakouského naleziště Hallstatt. Existovala přibližně mezi 8. až 5. stoletím př.n.l. Obyčejně se přiřazuje raným Keltům. Mezi nejpoužívanější symboly halštatu patří sluneční kříž v kruhu, triskel nebo právě svastika. Svastika je doložená v podobě kultovních předmětů neznámého použití, na keramických nádobách a také v podobě spon se čtyřmi rameny do spirál. Těchto spon se u nás našlo několik. Na významném nalezišti Býčí skála byl nalezen svastikou zdobený bronzový plech. Rekonstrukce halštatského vozu z Býčí skály je v současnosti v muzeu ve Vídni a je také zdobená svastikami. Niže si ukážeme několik příkladů svastiky halštatské domácí kultury. Některé nálezy moravského halštatu je možné si prohlédnout v naší galerii.

Kultovní předměty moravského halštatu, výstava Starší doba železná v srdci Hané v Prostějově.

Spona v podobě spirálové svastiky z okolí Protivína v okrese Písek

Halštatská horákovská kultura, Morava, Česká republika

Nákres zdobeného bronzového plechu z Býčí skály podle Jindřicha Wankela, 1888.

Halštatskou dobu zakončíme nálezem pohřební mohyly v německém Hochdorfu. V mohyle byla hrobka keltského vládce s bohatou pohřební výbavou. Byly v ní nalezeny zbytky textilie na které jsou zřetelné symboly svastik. Mohyla je datována do 6. století př.n.l. (kolem 530 př.n.l.).

Rekonstrukce látkového vzoru se svastikami z Hochdorfu. Podle Johanna Banck-Burgess, 1999.

Laténská kultura, Keltové

Laténská kultura je pojmenovaná podle naleziště La Téne ve Švýcarsku. Spadá přibližně do období mezi 5. až 1. stoletím př.n.l. Kolem začátku našeho letopočtu postupně zaniká, u nás je pak převrstvena germánským osídlením. Svastika je v této době také doložena více nálezy. Ukážeme si některé domácí i zahraniční. Na první fotografii je miska ze začátku laténské kultury z muzea v Norimberku. Na druhém obrázku je pak rekonstrukce bronzového cedníku z keltské mohyly z 5. století před n. l. ze začátku laténské kultury z Německa.

Keltská miska z počátku laténské kultury, naše fotografie z muzea v Norimberku.

Hoppstädten, okres Birkenfeld, Německo. Keltský cedník se svastikou, 5. století př.n.l.

Na obrázku níže je jihovýchodogalská potinová mince se svastikou nalezená v roce 1978 (podle E. Kolníkové). Tento nález pochází z moravského oppida „Hostýn“ u Chvalčova v okrese Kroměříž. Oppidum (někdy jen hradiště) bylo založeno už v době bronzové kolem roku 1200 př. n. l., později bylo přestavováno. Hradiště bylo zničeno požárem, což asi souvisí s pohybem Skythů v okolí. Jejich přítomnost možná dokazuje nález tzv. trojbřité skytské šipky. Nakonec zde bylo vybudováno keltské laténské hradiště, oppidum. Keltové využili staršího osídlení pro vlastní hradby.

Mince se svastikou z Hostýna

Latenskou kulturu zakončíme známým archeologickým nálezem z Británie bronzovým štítem z Battersea. Byl nalezen v řece Temži v roce 1857. Je zařazen do období laténské kultury, datování se různí, v podstatě se pohybuje mezi lety 350 do 50 př.n.l. Štít je pokrytý bronzovým plechem s laténskými ornamenty. Zaklad tvoří tři velké kruhy ve kterých jsou pak malé svastiky.

Keltský štít z Battersea vylovený z Temže, Británie.

Detail keltského štítu se svastikami

Antika

Antikou rozumíme klasické Řecko a Řím. Výše už jsme se věnovali řeckým Mykénám a také řeckému geometrickému umění. Stejně tak jsme už zmínili Villanovskou kulturu před vznikem a z počátku Římské říše. Svastika byla samozřejmě známá v Řecku a Římě i v pozdějších dobách. Používali jí i Etruskové, kteří Řím zpočátku ovlivňovali. V těchto dobách jsou také hodně doložené tzv. svastikové meandry. Jsou to výzdobné pásy složené ze svastik jež na sebe navazují rameny. Tyto meandry lze vidět například na podlahových mozaikách, tesané do kamene, ale také v podobě fresek na zdích. Níže je nástěnná freska z římského města Pompeje. Byla zachována a zakonzervována do dnešních dnů díky zasypání města po výbuchu Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu.

Freska z Pompejí, v horní části je svastikový pás. Zdroj.

Germáni, vikingové

U Germánů je svastika doložena docela hojně. Lze jí najít na sponách, keramice i zbraních. Existují i nějaké dochované zbytky tkanin, kde je svastika patrná. Níže si ukážeme několik příkladů. Na území dnešního Německa byly nalezeny i malé spony se svastikou, které jsou římského původu. Tři tyto spony jsme vyfotili v německých muzeách. Jsou na první fotografii níže.

Římské spony z prvních století n.l. z nálezů na území Německa, fotografie z německých muzeí.

Na dalších obrázcích si ukážeme germánskou keramiku z období kolem 1. až 3. století. Keramika této doby byla zdobena geometrickými vzory, časté jsou i tzv. meandry tvořené buďto jenom vlnovkami a nebo svastikami. Tento typ meandrových pásků je doložen v antické řecké a římské kultuře. Je proto možné, že se Germáni nechali inspirovat právě tam. Nálezy na obrázcích níže jsou z území dnešní České republiky a Německa.

Třebusice, Česká republika. Germánské pohřebiště z 1.-2. století.

Dobřichov-Třebická, Česká republika. Germánské pohřebiště z 2. až 3. (možná i 4.) století.

Germánská keramika, 1. století. Nitzahn v Braniborsku v Německu.

Germánská keramika z německého Neues Museum v Berlíně. Naše fotografie.

Germánská keramika z prvních století n.l. byla zdobena rytim a nebo ještě častěji pomocí ozubeného kolečka. Zdobení na bocích keramiky je v geometrickém stylu. V několika případech má keramika svastiku na dně nádoby. Zvyk umísťovat různé ochranné znaky na dna nádob se občas opakuje už od doby kamenné a je doložen i u Slovanů, jak si ještě ukážeme níže. Na dalším obrázku je keramika z germáského pohřebiště z 1.-2. století.

Tuklaty, Česká republika. 1. - 2. století

Na obrázku níže jsou dva šperky z germánských ženských hrobů. Oba jsou z doby stěhování národů z doby kolem 5. - 6. století. Stříbrná pozlacená spona je z Čelákovic - Záluží v Čechách. Spony tohoto typu se používaly v celém tehdejším germánském světě. Většinou ale byly bez symbolů jen s podobnými ornamenty, Někdy měly ptačí, orlí hlavičky. Zlatý prsten je pak z moravského ženského hrobu ve Strachotíně.

Germánská spona a prsten z ženských hrobů doby stěhování národů, Česká republika.

Zajímavé téma jsou germánské kruhové symboly z ženských hrobů z období kolem 5. a 6. století. Obyčejně byly nalézané u pasu i níž pod pasem. Předpokládá se. že byly součástí nějakého opasku, opaskové kabelky a nebo jen zavěšené na opasku. Nevíme jistě, zda-li byly používány jen ženami a nebo se našly i v mužských hrobech. Myslíme ale, že se jednalo především o ženské šperky. Níže si ukážeme několik příkladů. Nebyly všechny se svastikou, ta je na nich asi spíše v menšině.

Germánské kruhové symboly z doby kolem 5. - 6. století.

Germánské kruhové symboly

Tyto symboly byly ve dvou nám známých případech nalezeny i u nás, ale bez svastiky. Celkově jsou některé spíše hrubší, jiné jsou zdobené drobnými rytinami. Na fotografii níže je jeden z těchto symbolů v luxusním provedení se stříbrným tauzováním. Tento symbol jsme vyfotili v německém muzeu v Berlíně (Neues Museum).

Germánská kruhová svastika zdobená stříbrným tauzovánám.

Z předvikinské doby známe velké množství zlatých kruhových přívěšků s motivy postav a jezdců. Někdy jsou ve společnosti ptáků. Často mají runové nápisy a někdy jsou na nich i svastiky. Na obrázku níže jsou některé přívěšky, tzv. brakteáty se svastikou. V naší galerii máme větší sbírku starých nákreů těchto brakteátů. Je možné si je prohlédnout zde. Nákresy jsou z knihy z roku 1884.

Germánské brakteáty z předvikinské doby

Existuje ještě mnoho dalších nálezů svastik v germánském a vikinském světě. Jsou například na karetkovém pásu z naleziště Snartemo, nebo na zbytcích látek v oseberské vikinské lodi. Svastiky jsou také na některých obrazových kamenech předvikinské doby. Na runových kamenech z už křesťanské doby jsou někdy svastiky uprostřed kříže a pod. Na obrázku níže je část tapiserie z vikinské oseberské lodi. Jedná se o rekonstrukci původního vzhledu.

Autorka rekonstrukce oseberské tapiserie Mary Storm.

Fotografie: Museum of Cultural History, Oslo.

Zmíníme zde už jen téma zbraní zdobených svastikami. Jedná se o hroty kopí s motivem svastiky a mečů. Na fotografii níže je hrot germánského kopí, nález z Dahmsdorf-Münchemberg, Braniborsko, Německo. Výzdoba kopí byla provedena sříbrným tauzováním. Kopí je přiřazováno k Przeworské kultuře existující přibližně od 2. století před n. l. do počátku 5. století n l. hlavně na území dnešního Polska. Kromě svastiky a triskelu je kopí zdobeno ještě runovým nápisem Ranja psaným zprava doleva. Slovo Ranja se podle Bernarda Kinga (Runy, 1996) překládá jako „bodák“, podle Friedricha Schletteho (Germáni, mezi Thorsbergem a Ravennou, 1977) je na kopí napsáno „útočník“.

Hrot germánského kopí, Dahmsdorf-Münchemberg, Braniborsko, Německo.

Na obrázcích níže jsou dva meče se svastikovým zdobením. První je z předvikinské doby z území Německa, druhý je vikinský. V obou případech jde o zdobení stříbrným tauzováním.

Germánský meč z území dnešního Německa

Vikinský meč ze Švédska

Slované, raný středověk a středověk

Svastika se u Slovanů asi nejvíce vyskytuje na keramice, i když jsou známy i nálezy na kovových předmětech a látce. Nejdříve se budeme věnovat nálezům svastiky na keramice. Byla společně s mnoha jinými znaky umísťována na dna slovanských nádob. Není asi úplně jasné k jakému účelu tyto znaky sloužily. Někdy se považují za pouhé značky hrnčíře. Část (větší?) keramických nádob je ale bez značek a je pravděpodobné, že jeden hrnčíř vyráběl keramiku se znaky i bez znaků. Myslíme si, že tyto značky měly i ochranný význam a možná keramika se symboly na dně byla určena jen pro speciální účely. Více toto téma rozebírat nebudeme, necháme to na čtenáři samotném. Nejstarší symboly na slovanské keramice se objevují v 8. století v nálezech na jihozápadním Slovensku. V Čechách se začínají používat až v 9. století a jejich hlavní výskyt je doložen v 10. století. Znaky na keramice byly nalezeny i v jiných slovanských zemích, například v Rusku, Bělorusku a Polsku. Některé nálezy jsou i z Německa po Polabských Slovanech. Během vrcholného středověku postupně značky na dnech nádob mizí. Na prvním obrázku je celkový přehled symbolů ze slovanské keramiky.

Symboly na dnech slovanských nádob

Slovanské střepy a znaky na dnech nádob, Hrádek u Čáslavi. Nákres z knihy z roku 1909.

Varianty svastik z nádob na hradišti Stará Boleslav, podle: Ladislav Varadzin

Raně středověké nádoby se svastikami. Vlevo Libotenice, okr. Litoměřice. Vpravo Zabrušany, okr. Teplice.

Podle: Petr Meduna, 2011.

Zajímavostí kterou bychom zde rádi zmínili je nález keramického střepu se svastikou z hradiště Vlastislav. Střep má vyvrtané dírky což asi svědčí o jeho druhotném použití.

Keramický střep se svastikou z hradiště Vlastislav.

Téma slovanské keramiky uzavřeme nálezem ze Slovenska. Tato keramika je součástí nálezů datovaných přibližně do 12. až 14. století. Byla vykopána při stavbě dálnice v místě Levoča, Pod Starou Levočou.

Levoča, Pod Starou Levočou, Slovensko. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2012.

Archeologický ústav SAV, Nitra 2017.

Mezi asi nejznámější nálezy z doby před vznikem Velkomoravské říše patří kruhové kování s motivem svastiky se zvířecími hlavami z Mikulčic. Známe dva tyto nálezy. Jeden je ze zmíněných moravských Mikulčic a druhý ze Slovenska. Mělo by se podle některých výkladů jednat o hlavy gryfů.

Žitavská Tôň. Slovensko. Kování se svastikou ze zvířecími hlavami.

Mikulčice, Česká republika. Před vznikem Velké Moravy.

Devínska Nová Ves, Slovensko.

Téma svastiky u Slovanů a v raném středověku zakončíme nálezem zbytků látky z hrobu sv. Ludmily. Na této tkanině jsou vyšívané geometrické vzory doplněné svastikami.

Svastikový geometrický vzor z hrobu sv. Ludmily. Foto J. Gloc

Pobaltí

V Pobaltí je svastika dodnes hojně používaná v lidové kultuře a nově i v současném pohanství. Lidovou kulturou se budeme ještě zabývat níže, zde si ukážeme nějaké archeologické nálezy. Spona na první fotografii je z raného středověku z Litvy. Nálezy zbytků látek z ženských hrobů jsou podle Mariji Gimbutas z 11. století, podle novějších zařazení z 12. - 13. století. Tyto látky byly zdobené malými bronzovými kroužky pomocí kterých byl vytvořen geometrický vzor. Tmavá látka měla původně modrou barvu.

Baltská spona se svastikami, Litva. Podle Mariji Gimbutas 11. století.

Jedna z rekonstrukcí látky z ženského kroje podle Mariji Gimbutas. Lotyšsko

Jiná verze rekonstrukce látky z ženského hrobu, 12. - 13. století. Lotyšsko

Rekonstrukce modré látky zdobené bronzovými kroužky z ženského hrobu. 12. - 13. století. Lotyšsko

Detail rozvětvených svastik vytvořených bronzovými kroužky.

Svastika v křesťanství

Svastika byla užívána i v raném křesťanství, je doložená například na některých koptských výšivkách. Níže si ukážeme známou iluminaci z Lindisfarne. Tzv. Lindisfarnský evangeliář byl vytvořen někdy kolem roku 700. Jedná se o křesťanské dílo s vlivy Keltů a Germánů. Na obrázku níže je jedna ze stránek. Mezi rameny kříže, který tvoří základ kresby, jsou kromě propletenců i malé svastiky. Ty je možné vidět na detailním výřezu díla.

Lindisfarnský evangeliář. Dílo z doby kolem roku 700.

Lindisfarnský evangeliář. Dílo z doby kolem roku 700. Detail.

Středověk a novověk

Svastika byla užávána i po dobu středověku a novověku. U nás jsou svastiky například na chebském antependiu ze 14. století, nebo na některých gotických katedrálách. V zahraničí je to podobné. Na obrázcích níže je fotografie výšivky z německého kláštera Lüne (Lüneburg) datovaná do let kolem 1300 a nákres zdobené kostelní látky na oltář z Německa. Jsou na něm opakovaně svastiky.

Výšivka kolem roku 1300, klášter Lüne, Lüneburg, Německo.

Zdobená látka z oltáře. 14. století, Německo.

Další fotky jsou z naší návštěvy muzea v Norimberku v Německu. Kamenné svastikové ornamenty jsou gotické. Svastika na podlaze možná bude novějšího data.

Muzeum v Norimbeku, Německo. Gotické kamenné svastiky a jedna asi mladší na podlaze.

Na dalších fotografiích je renesanční dům z Českého Krumlova. Svastiku má na starých vchodových dveřích. Svastiky na starých domech v České republice lze občas najít v různých podobách například na kovaných mřížích, často jsou také používané svastikové meandrové pásy podobné těm z antiky a nebo germánské keramiky.

Svastika na dveřích starého renesančního domu v Českém Krumlově.

Lidová kultura

V lidové kultuře je svastika doložená v České republice i v jiných zemích. U nás jí známe v lidové výšivce, na modrotisku, na bičích a také na kraslicích. V Pobaltí, Bělorusku a Rusku jsou doložené především geometrické svastiky, někdy i s rozvětvenými rameny. V Německu známe použití svastiky na starých selských domech. Na Slovensku bývala svastika rovněž na domech, víme i o použití svastiky na lidové keramice, na malbách domácích ohnišť a na starém náhrobku. Na výšivce je doložená i v severských zemích. Některé příklady si zde ukážeme.

Česká republika

Výšivka na koutnici z druhé poloviny 18. století, Podluží, Morava, Česká republika. Květina vyrůstá ze spirálové svastiky.

Vzor z české lidové výšivky. Mělo by se jednat o holubinku z okolí Hlinská (podle informace z roku 1898).

Zdobený bič. Oslavany na Moravě, Česká republika. Bič z roku 1844.

Mosazné desky modlitební knihy

Kraslice z Valašska, kombinace kříže a spirálové svastiky. Naše fotografie z výstavy Krása kraslic.

Slovensko

Keramický džbán se spirálovými svastikami. Začátek 20. století. Východní Slovensko.

Náhrobní kámen, jižní Slovensko, 19. století.

Malované ohniště. Čataj, Slovensko. Podle: Antonín Václavík.

Západoslovenské ohniště. Podle: Antonín Václavík.

Německo

Zajímavým tématem u kterého bychom se rádi pozastavili jsou vyřezávané a malované brány německých selských domů. Jsou na nich různé symboly, většinou šestilístky a někdy také svastiky. Od země po obou stranách vrat bývají vyoobrazeny rostlinné motivy. Někdy jsou svastiky i na venkovních trámech hrázděného domu a nebo ve štítu. My si zde ukážeme několik takto zdobených bran.

Brána starého německého statku. Herford. Zdroj wikimedia

Brána starého německého statku. Rödinghausen Zdroj wikimedia

Brána starého německého statku. Melle-Gerden. Zdroj Wikimedia

Brána starého německého statku. Hiddenhausen. Zdroj wikimedia

Brána starého německého statku. Bünde-Holsen. Zdroj wikimedia

Brána starého německého statku. Herford. Zdroj wikimedia

Skandinávie

Ukázky lidové výšivky ze Skandinávie jsou ze Švédska (Leksand, Dalarna) a Norska (východní Telemark). Geometrický styl výšivky trochu připomíná Pobaltí, kterému se ještě budeme věnovat později.

Lidová výšivka ze Švédska. Leksand, Dalarna. Zdroj fotografie Hemslöjdens Samlingar, Švédské digitální muzeum.

Leksand, Dalarna, Švédsko. Zdroj: Folk Costume & Embroidery

Norsko,. Východní Telemark. Zdroj: Folk Costume & Embroidery

Pobaltí

V Pobaltí je svastika rovněž hodně rozšířená. Velmi často se objevuje v mnoha variantách v geometrickém stylu. Ramena může mít rozvětvená do složitějších ornamentů. Na obrázku níže jsou některé varianty pobaltských svastik.

Některé varianty svastik z Pobaltí

Svastika v Pobaltí je dnes přiřazována bohu Hromovládci. V Litvě je to Perkunas, v Lotyšsku Pērkons. Může se jednat i o symbol Slunce nebo ohně. Zajímavostí je svastika symbolizující čtyři jeleny. Na obrázku níže je varinata svastiky z litevské výšivky. Podle litevského výkladu (Vytautas Tuménas) jsou rozvětvená ramena čtyři jelení paroží - jeleni.

Jelení svastika a pásek poskládaný z tmavého a světlého jelena.

Na obrázcích níže si ukážeme několik variant svastikových vzorů z Lotyšska. Zajímavým tématem jsou tzv. Lielvardské pásky, které existují v mnoha variantách a jsou v červeném provedení. Kromě mnoha jiných geometrických vzorů jsou na nich i svastiky. Na třetím obrázku si ukážeme vzor z lotyšského pásku v modrožlutém provedení. I na něm jsou různé varianty svastikových vzorů.

Páskový vzor, Sēlija (Selonia), Lotyšsko. Zdroj: Folk Costume & Embroidery

Lielvardský pásek, Lotyšsko. Pro případné hledání doporučujeme heslo Lielvārdes josta.

Část vzorů lotyšského tkaného pásku. Zdroj: Latvju raksti

Svastika je rozšířená i v Litvě. Používala se například na tkaných páscích nebo na kraslicích. Na obrázku níže jsou náresy variant svastik z litevských kraslic.

Svastiky z litevských kraslic. Zdroj.

V další části si už jen symbolicky ukážeme několik dalších zemí nebo krajin, kde je svastika v různých formách v lidové kultuře doložena. Není to celkový výčet doložení svastiky v evropské lidové kultuře. Možná časem dohledáme další zajímavé příklady.

Rusko

V Rusku je svastika doložená na více předmětech lidové kultury. Z nich asi převládá lidová výšivka a tkaný pásek. Na obrázku níže je jedna z variant staré ruské výšivky. Geometrický styl je zde doplněn svastikami.

Stará ruská lidová výšivka. Zdroj: Folk Costume & Embroidery

Ukrajina

Ukrajinské kraslice z Volkova u Lvova. Podle Antonína Václavíka.

Anglie a Skotsko

Symboly vyryté do prahů vstupních dveří starých domů v Anglii a Skotsku., podle: Nigel Pennick.

Baskicko

V Baskicku je svastika doložená v lidové kultuře, ale i na domech, náhrobcích, dřevořezbách i jinde v hojné míře. Mají pro ní i svoje jméno Lauburu.

Baskická svastika Lauburu. Zdroj: wikimedia

Balkán

Na staré fotografii je rituální chléb se svastikou z Bosny. Téma rituálního pečiva se svastikou i jinými symboly je pro nás velmi zajímavé. Více informací máme v našem článku Obřadní pečivo.

Rituální chléb se spirálovou svastikou, Bosna.

Pensylvánie, USA

Obyvatelé americké Pensylvánie přicházeli do nové země z německých zemí, ze Švýcarska. Alsaska ve Francii, ale také ze zemí na východě až ze Slezska v dnešním Polsku a z území České republiky. Někde se uvádí také Rakousko. Jednalo se o lidi hovořící německými dialekty. Přicházeli do Pensylvánie v několika vlnách od konce 17. století. Jejich angličtí sousedé je označovali jako „Nizozemci“ , anglicky „Pennsylvanian Dutch“. Na některých jejich domech jsou různé ochranné symboly v podobě hvězdic, šestilístků, vířivých ornamentů, ale jsou zde zastoupeny i folklorní verze svastik. Na obrázcích níže je nákres těchto symbolů z textu z roku 2019 a černobílé fotky z roku 1950.

Některé varianty symbolů na domech v Pensylánii.

Starý dům v Pensylvánii s motivem svastik a šestilístků.

Pensylvánie, foto 1950.

Svastika v umění

Svastiku lze najít i v umění minulých století. V souladu s naší identitou a třemi domácími tradicemi si jí ukážeme na příkladu kelstké, germánské a slovanské historie a mytologie.

Keltské umění

Na prvním obrázku níže je motiv z keltské mytologie od umělce Johna Duncana. Jmenuje se Jízda Sidhe. Sídhe jsou bájné bytosti irských mýtů, bohové a elfové. Právě Sidhe nejspíš stáli u zrodu Tolkienovo elfů.

Jízda Sidhe, John Duncan 1911. Malá svastika je na bronzovém kování tmavého koně.

Jízda Sidhe, detail, svastika je v dolní části.

Germánské umění

Na obrázku níže je obraz Arminius a Thusnelda. Arminius byl germánský vítěz bitvy v Teutoburském lese z roku 9 n.l. Thusnelda byla jeho žena. Autorem obrazu je Johannes Gehrts. Výzbroj Arminia na obrazu sice neodpovídá jeho době, ale i tak můžeme dílo pochválit. Zajímavostí je spona se svastikou, která je namalovaná podle skutečných nálezů. Jednu tuto sponu jsme si ukázali v černobílém nákresu úplně na začátku našeho článku.

Arminius a Thusnelda. Johannes Gehrts, 1884. Zdroj: wikimedia

Arminius a Thusnelda, detail obrazu s germánskou kruhovou sponou v podobě svastiky.

Slovanské umění

Na dalším obrázku je slavný obraz Přísaha Omladiny od Alfonse Muchy. Obraz je součástí Slovanské epopeje z let 1926 - 1928. Na obrazu jsou kromě vlasteneckých motivů i symboly z bájné slovanské minulosti. Pro nás je v tuto chvíli zajímavé použití svastiky na obrazu vpravo dole. Svastika zde připomíná sluneční symbol s paprsky.

Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou, Alfons Mucha. Zdroj: wikimedia

Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou, detail se svastikou vpravo dole.

Svastika v současnosti

V současné době se svastika stále používá v lidové kultuře především v Pobaltí. Unikát jsou asi hromadné lotyšské tance, kde desítky až stovky tanečníků vytvoří symbol svastiky. Lidé jí nosí vyšitou i na krojích v souladu s lidovou výšivkou. jak jsme si jí ukázali výše. Svastiku lze také vidět na různých akcích tzv. oživlé historie (living history) a také samozřejmě jako rituální symbol v současném pohanství. Svastiku používáme i při našich rituálech a oslavách kola roku. Úplně na závěr nutno podotknout, že svastiku dnes stále používají i politické skupiny a nebo lidé co (asi) mají potřebu provokovat. My si naopak myslíme, že tento symbol je natolik posvátný, starý a nadčasový, že by neměl být vůbec používán ani jako provokace a ani jako symbol jakéhokoliv politického názoru.

Lotyšské svátky písní a tanců. Tanečníci vytvářejí symboly z lidové kultury, zde svastiku. Zdroj: Flickr

Lotyšské svátky písní a tanců. Tanečníci vytvářejí symboly z lidové kultury, zde světelnou noční svastiku . Zdroj: Flickr

Zpívající dívky v krojích. Mají lielvardské pásky o kterých jsme si psali výše. Zdroj: Flickr

Tkané pásky na akci oživlé historie. Fotografie z naší návštěvy Slovansko vikinského festivalu ve Wolinu v Polsku.

Mikulčice, slovanské hradiště na Moravě.

Oslava Letního Slunovratu na Gabretě v roce 2014. Náš článek o Gabretě.

Náš domácí Zimní Slunovrat v roce 2020. Galerie Zimních Slunovratů - Vánoc

Zdroje:

Primitivní mytologie; masky bohů; Joseph Campbell.

Vorzeit, Band 1. Jörg Lechler. Vom hakenhreuz, 1921.

Die deutsche Vorgeschichte; Gustaf Kossinna, 1936.

Thor s vozem, Zdroj fotografie.

Svatika na kovaných dveřích pod pražským orlojem. Zdroj fotografie.

Lidová architektura v Československu, Václav Mencl, 1980

Bohumil Soudský, Ivan Pavlů. Interpretation historique de l´ornement linéare; 1965. Památky archeologické, Ročník LVII 1966, číslo 1.

Archeologie pravěkých Čech / 3: Neolit, Ivan Pavlů (ed.), Marie Zápotocká, 2007.

Náboženství pravěkých Evropanů. Vladimír Podborský. Obrázek v této knize podle: Kaufmann, Dieter, 1976.

Tripolská kultura, Zdroj.

Kultura Vinča Zdroj.

Potiská kultúra na východnom Slovensku, Jaroslav Vizdal, 1980.

Мирискусствадревнихземледельцев Европы. Палагута И.В. 2012.

Kultura kulovitých amfor. Polské nálezy. Zdroj.

Mykény a střední Evropa. Vydalo Moravské zemské muzeum, Brno, 2014.

Památky archeologické, ročník LVII 1966, číslo 1.

Mycenae : a narrative of researches and discoveries at Mycenae and Tiryns. Heinrich Schliemann. 1878.

Andronovká kultura, zdroj.

Andronovská kultura, zdroj.

Swedish antiquities; The stone age and bronze age. Oscar Montelius. 1922.

Indogermanen und Germanen, Dr. Walther Schulz, 1936.

Lidstvo v době předhistorické, Lubor Niederle, 1893.

Nejstarší dějiny Přední Asie a Indie, Bedřich Hrozný, 1943.

Keramika řeckého geometrického stylu, přibližně 750 př.n.l.. fotografie wikimedia

Keramika geometrického období. Přibližně 740 - 730 př.n.l. Zdroj wikimedia

Villanovská kultura předřímské Itálie, pohřební urna. fotografie wikimedia

Archeologie pravěkých Čech/6. Doba halštatská.

Natálie Venclová (ed.), Petr Drda, Miloslav Chytráček, Drahomír Koutecký, Jan Michálek, Vít Vokolek, Podklady poskytl: Pavel Sankot. 2008.

Pravěké dějiny Moravy, Vladimír Podborský a kolektiv, 1993.

Moravské ornamenty, Vlastenecký muzejní spolek v Olomouci, Jindřich Wankel, Madlenka Wankelová, Vlasta Havelková, Františka Stránecká. 1888.

Rekonstrukce látkového vzoru se svastikami z Hochdorfu. Podle Johanna Banck-Burgess, 1999.

Archeologické rozhledy, ročník LX – 2008, sešit 3. Keltský cedník. Kresba: Rhenisches Landesmusseum Trier.

Keltská mytologie, David Bellingham. 1996.

Freska z Pompejí. Zdroj.

Pravěk Československa. Orbis Praha, Jiří Neústupný,, vedoucí autorského kolektivu. 1960.

Starožitnosti země České: Čechy na úsvitě dějin, Díl II. Svazek 3. Josef Ladislav Píč; 1905.

Věk barbarů, Eduard Droberjar, 2005.

Frühgeschichte Bayerns. Wilfried Menghin. 1990.

Die durchbrochenen Zierscheiben der Merowingerzeit. Dorothee Renner. 1970.

Handbook of the old-northern Runic monuments of Scandinavia and England. George Stephens, 1884.

Oseberská tapiserie, zdroj.

Vikingové sága tří staletí. Johannes Brøndsted. 1967.

Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Michal Lutovský. 2001.

Starožitnosti země České. Díl III. Svazek I. Čechy za doby knížecí, Dr. J. L. Píč, 1909.

Značky na dnech keramických nádob ze Staré Boleslavi. Ladislav Varadzin. Archeologické rozhledy LIX–2007.

Raně středověké sídliště v Hrdlovce, Petr Meduna. 2011.

Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 2012. Archeologický ústav SAV, Nitra 2017.

Velká Morava, Ján Dekan, fotografie Alexander Paul st. a ml. 1980. (fotografie na červeném podkladu)

Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Josef Poulík, 1975.

Památky archeologické. Ročník LIX 1968. Číslo 1.

Nové poznatky o nejstarších textiliích z relikviářového hrobu sv. Ludmily, Bravermanová Milena.

The Balts, Marija Gimbutas. 1963.

Lietuvos etnologia 9. Vytautas Tuménas, 2002.

Svět vikingů, James Graham-Campbell, Collen Batey, Helen Clarke, R. I. Page, Neil S. Price. 1998.

Moravská lidová výšivka. Mroslava Ludvíková. 1986.

Český lid VII. 1898.

Český lid III. 1894.

Český lid XXIII. 1914.

Slovenské ľudové umenie, Výtvarný prejav II., 1954.

Výroční obyčeje a lidové umění. Antonín Václavík. 2010.

Sinnbilder in Niedersachsen. Karl Theodor Weigel. 1941.

Brána starého německého statku. Herford. Zdroj wikimedia

Brána starého německého statku. Rödinghausen Zdroj wikimedia

Brána starého německého statku. Melle-Gerden. Zdroj wikimedia

Brána starého německého statku. Hiddenhausen. Zdroj wikimedia

Brána starého německého statku. Bünde-Holsen. Zdroj wikimedia

Brána starého německého statku. Herford. Zdroj wikimedia

Lidová výšivka ze Švédska. Leksand, Dalarna. Zdroj fotografie Hemslöjdens Samlingar, Švédské digitální muzeum.

Leksand, Dalarna, Švédsko. Zdroj: Folk Costume & Embroidery

Norsko,. Východní Telemark. Zdroj: Folk Costume & Embroidery

Páskový vzor, Sēlija (Selonia), Lotyšsko. Zdroj: Folk Costume & Embroidery

Část vzorů lotyšského tkaného pásku. Zdroj: Latvju raksti

Svastiky z litevských kraslic. Zdroj.

Stará ruská lidová výšivka. Zdroj: Folk Costume & Embroidery

Pagan magic of the Northern Tradition. Nigel Pennick. 2015.

Baskická svastika Lauburu. Zdroj: wikimedia

Pennsylvania Dutch Hex Marks. Alfred L. Shoemaker. 1950.

Hex Sign. Sacred and Celestial Symbolism in Pennsylvania Dutch Barn Stars. Glencairn Museum, Bryn Athyn, Pennsylvania
Pennsylvania German Cultural Heritage Center, Kutztown University. 2019.

Encyklopedie mytologie, Arthur Cotterell, 2000.

Arminius a Thusnelda. Johannes Gehrts, 1884. Zdroj: wikimedia

Přísaha Omladiny pod slovanskou lípou, Alfons Mucha. Zdroj: wikimedia

Lotyšské svátky písní a tanců. Tanečníci vytvářejí symboly z lidové kultury, zde svastiku. Zdroj: Flickr