Nebeští koně a ochranná znamení
V tomto článku se budeme zabývat motivem nebeských koní a ochrannými znaky v historii (archeologii) nebo lidové kultuře. Zmínění nebeští koně zároveń patří do okruhu indoevropských božských dvojčat. Božská dvojčata se objevují ve více evropských a indoevropských mytologiích. Mohou mít různý základ, který spolu nemusí vůbec souviset, někdy se ale jejich funkce mohou překrývat. Jedná se o dva mýtické zakladatele, dva bohy spojené s koňmi, případně přímo koně táhnoucí sluneční vůz, nebo syny nebeského boha. Do kategorie božských dvojčat - zakladatelů patří například římští Romulus a Remus. Jména germánských mýtických králů z Británie Hengist a Horsa odkazují ke koňům, zároveň se ale jedná o mýtické první krále. Hengist znamená ‚hřebec‘ a Horsa ‚kůň‘. V severské mytologii má sluneční bohyně Sól vůz tažený dvěma koňmi jejichž jména zvukově trochu připomínají jména litevských dvojčat “koňáků” Ašvieinai i indických Ašvinů, přesto výklad jejich jmen je jiný. Jmenují se Árvakr - brzy vzhůru a Alsvidr - velmi rychlý. U Germánů odpovídají božským dvojčatům i dva bohové Alkové. Ti jsou naopak spojeni s losem. Řečtí Dioskúrové Kastór a Polydeukés jsou synové Diovi. Dioskúrové jsou vyobrazováni ve spojení s koňmi. Lotyští Dieva dēli jsou synové nebeského Dievse, v některých písních mají koňě. V Lotyšsku je symbol štítových ozdob domů spojen s jejich bohem plodnosti Jumisem. Tento bůh má jméno odvozené od praindoevropského *jemos což prý znamená dvojče. Takže i zde lze vlastně vidět nějaký pozůstatek dvojnosti. Indoevropská božská dvojčata spojená s koňmi jsou považována za zachránce. Indičtí Ašvinové jsou zachránci na moři, při katastrofách, ale i léčitelé bohů. I lotyští Dieva dēli - synové nebeského boha mohou být zachránci, jak je patrné z této staré lotyšské písně (podle Jaan Puhvel):
„Dcera Slunce se brodila v moři,
zahlédli z ní pouze korunu.
Veslujte na člunu, synové Dievovi,
zachraňte duši (dcery) Slunce.“
V našem článku se budeme věnovat především božským dvojčatům v jejich "koňské podobě". Nazýváme je nebeští koně. Z tohoto hlediska jsou pro nás zajímavé symboly z historie (archeologie), lidové kultury a také střešní ozdoby se dvěma koňmi ve štítu starých domů. Tyto střešní ozdoby jsou doložené více v Pobaltí a Německu a místy i v České republice, Polsku, Bělorusku, Rusku a možná i jinde. Koně ve štítech starých domů jsou asi nejčastější, existují ale i jiné varianty s různými zvířaty, vodními ptáky, draky, někdy je na konci řezby neurčitý ornament apod. Věříme, že tato symbolika do jisté míry měla a má stále nějaký ochranný nebo prosperitní význam a to bez ohledu na to zda-li přijmeme zmiňované indoevropské souvislosti. Ostatními symboly se zabýváme v článku Symbolika. Celkově bychom rádi poukázali na tyto souvislosti:
Jezdec na koni - ochránce nebo zachránce
Koně táhnoucí vůz bohů nebo sluneční disk
Kůň jako ochranný symbol
Řečtí Dioskúrové, jezdci na koních. Římská práce. Zdroj.
Historické pozadí
V dnešní době používáme vypodobnění nebeských koní dvěma způsoby. Náš výklad se drží především litevské a baltské předlohy. V tomto případě považujeme za nebeské koně dvě překřížené koňské hlavy ve štítech domů, ale i párové vyobrazení dvou koní v lidové dřevořezbě. Druhé možné znázornění nalézáme v lidové výšivce, kde se objevuje v podobě dvou překřížených háčků. Tyto háčky pak znázorňují dvě koňské hlavy. Symboliku tohoto typu lze dohledat do velmi starých dob, netroufáme si ale tvrdit, že se vždy jednalo o významové vypodobnění, případně, že byl význam těchto znaků vždy stejný. Přesto si níže ukážeme několik zajímavých archeologických nálezů i předmětů z lidové kultury.
Různá možná vyobrazení téhož - dva nebeští koně.
Symbol překřížených háčků v archeologii
Pěknou ukázku tohoto symbolu jsme našli ve staré knize z konce 19. století. Jedná se o nádobu vypíchané keramiky. Kultura s vypíchanou keramikou existovala na území České republiky přibližně v letech 5000-4500 před naším letopočtem. Na obrázku níže je keramika nalezená v Čáslavi.
Doba kamenná, kultura s vypíchannou keramikou, Čáslav.
Na obrázku níže jsou keramické předměty se symboly překříženého háčku z území bývalé Jugoslávie a Rumunska. Podle knihy Lietuvos etnologia jsou datované do doby kamenné, 5200 - 4000 př.n.l. Na Balkáně existovala v době kamenné kultura Vinča u které je tato symbolika rovněž doložená. Tyto nálezy jsou patrně také z kultury Vinča. Na dalším obrázku je ukázka některých symbolů Vinči.
Symboly doby kamenné z území bývalé Jugoslávie a Rumunska.
Některé symboly kultury Vinča z doby kolem 6. - 5. tisíciletí př.n.l.
Není nám známo, že by použití této symboliky bylo doloženo plynule po celou dobu pravěku. V našich končinách pak ještě víme o použití až v době halštatské v 8.-5. století př.n.l. Zde se motiv překřížených háčků objevuje v podobě střechy, jak je vidět na prvním obrázku níže. Je zde vyobrazená keramická nádoba nalezená v roce 1906 u Budyně nad Ohří v okrese Litoměřice. Nádoba pochází z období halštatské bylanské kultury. Na druhém obrázku níže je nákres keramické mísy halštatské horákovské kultury z Bošovic u Slavkova. Zde tvoří střed mísy symbol Slunce, kolem středového Slunce jsou ve vlnovce další malá Sluníčka a úplně po okrajích je potom symbol překřížených háčků. Pokud bychom tento vzor na míse chtěli interpretovat v souladu s našemi současnými výklady, viděli bychom na míse spojení Slunce a nebeských koní.
Budyně nad Ohří, překřížené háčky na špičce "střechy" a Sluníčko.
Bošovice u Slavkova, mísa se symbolem Slunce a překřížených háčků.
Na obrázku níže jsou pohřební urny kmene Prusů. Tito původní Prusové byli indoevropský kmen příbuzný dnešním Litevcům a Lotyšům. Keramické nádoby jsou datované do 4.-3. století př.n.l. Na nádobě vlevo dole (d) jsou vidět symboly dvou překřížených háčků - nebeských koní.
Pruské urny ze 4.-3. století př.n.l. Podle Marija Gimbutas, 1963.
Symbol překřížených háčků na kroji a v lidové výšivce
Symbol překřížených háčků lze najít na výšivce jako samostatný znak, ale mnohem častěji je součástí nějakých složitějších vzorů. Může být po okraji čtvercových symbolů nebo v pásku za sebou. Na obrázku níže je středověký nález zbytku látky zdobené kovovými cvočky. Jde o nález z území dnešního Lotyšska, z jejich úhlu pohledu se tedy jedná o symbol Jumis. Nález je datovaný do období 13.-14. století.
Zbytek látky se symbolem Jumis, Lotyšsko, 13.-14. století.
Na obrázku níže jsou základní vzory litevských tkaných pásků. Je zde i symbol překřížených háčků. Zde je v základní verzi, na dalším obrázku si ukážeme i nějaké složitější varianty použití tohoto symbolu.
Vzory litevských pásků podle Vytautas Tuménas, Lietuvos etnologia.
Některé vzory litevských tkaných pásků s háčky - koňskými hlavami.
V České republice geometrické vzory tohoto typu na výšivce téměř nejsou. Existují podobné vzory např. trojúhelníků, kde jsou špičky zakončeny spirálkami. V tomto případě se možná jedná o ten samý typ ornamentu, kde došlo k převedení z geometrického stylu na spirálový. Motiv, který bychom mohli použít pro naše potřeby jsme pak našli v jednom případě na horňácké výšivce z Moravy. Je k vidění na dalším obrázku.
Horňácká výšivka z Moravy, podle Marta Jánošová.
Motiv koně v archeologii
Mezi asi nejznámější vyobrazení koně a Slunce patří Trundholmský sluneční vůz. Jedná se o bronzový sluneční disk zdobený zlatem, který táhne bronzový kůň. Je datován do závěru severské doby bronzové do rozmezí let 1100-550 př.n.l. V současnosti je uložen v muzeu v Dánsku. Nález má pouze jednoho koně, přesto si myslíme, že se jedná o nebeského koně, jednoho z dvojice. Na dalším obrázku je pak hřeben z doby bronzové, kde už jsou dvě hlavy společně se symbolem Slunce. V závěru doby bronzové a halštatu se objevuje symbolika Slunce vedle vodních ptáků. Na hřebenu by ale podle nás mohlo být vyobrazení dvou koní.
Trundholmský sluneční vůz, severská doba bronzová.
Hřeben ze severské doby bronzové
Na obrázku níže jsou keramické nádoby z 5. století př.n.l. z povodí řeky Visly (Dolní Povislí) na území dnešního Polska. Marija Gimbutas je ve své knize The Balts zařadila mezi baltské nálezy. Zde stojí za povšimnutí vyobrazení slunečního disku a dvou koní.
Keramická nádoba s vyobrazením koní a Slunce, nález z 5. století př.n.l. z Povislí.
Motiv koně v lidové kultuře
V lidové kultuře lze vyobrazení koně najít ve více případech. Nejznámější je asi použití dvou koňských hlav ve štítu domu. Toto téma je obsáhlejší, budeme se mu věnovat samostatně v textu níže. Zde bychom si ukázali dvě pěkné dřevořezby s motivem koně a symbolu Slunce. Tyto předměty obyčejně sloužily k běžným pracem například při praní nebo tkaní. Na prvním obrázku je stará dřevořezba z Německa a na druhém pak dřevořezby z Ruska.
Lidová kultura, Německo.
Lidová kultura, Rusko
Ochranná znamení ve štítech domů
Symboly ve štítech domů - historické souvislosti
Hlavním tématem tohoto článku jsou možné souvislosti mezi historickými nálezy koňské symboliky a indoevropskými nebeskými koňmi. Zde se budeme věnovat tématu koňských hlav ve štítech domů. Starobylost tohoto zvyku asi nelze věrohodně hmotně prokázat. Existují různé indicie, že by zvyk mohl být velmi starý. V tomto případě se můžeme přidržet například nálezů hliněných modelů domů, které se objevují už v době kamenné. Tyto nálezy vypovídají o umístění nějakého předmětu do štítu střechy, nejpravděpodobněji se ale asi jednalo o lebky různých rohatých zvířat. Tyto nálezy známe z neolitické tripolské kultury, která existovala na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska přibližně v letech 5500-2750 př.n.l. Z našeho území známe například model domu z kultury s moravskou malovanou keramikou z 5.-4. tisíciletí př.n.l. Na obrázku níže je model domu se střešní ozdobou v podobě zvířecí hlavy s rohy.
Keramický model domu moravské malované keramiky, 5.-4. tisíciletí př.n.l.
Z pozdějších dob známe modely domů používané jako urny pro mrtvé. Zde lze identifikovat použití ptáků na střechách domů. Z předřímské Itálie víme o modelech domů z období přechodu mezi indoevropskou villanovskou kulturou a neindoevropskými Etrusky přibližně z 10.-5. století př.n.l. Symbolika některých uren silně připomíná zobrazení vodních ptáků ve společnosti Slunce jak je známe ze severské doby bronzové, ale i z naší země. Na obrázku níže je kovová urna z tohoto období. Na střeše i na stěnách jsou motivy vodních ptáků. Na stěně je vodní pták společně se symbolem Slunce.
Pohřební urna z předřímské Itálie, dům je zdobený vodními ptáky.
Téma modelů domů se zdobenými štíty uzavřeme dvěma následujícími obrázky. Na prvním obrázku je nález z území dnešního Německa. Keramická urna v podobě domku je opět zdobená ptáčky. Pochází z doby kolem 7.-6. století př.n.l. Na dalším obrázku je kresba z pvní poloviny 20. století. Umělec té doby si představoval domy Germánů z 1. století s koňmi ve štítu.
Domek s ptáčky na střeše, 7.-6. století př.n.l. Zdroj.
Germáni stojí před domy s ozdobami ve štítech. Autor A. Hofmann 1935. Zdroj.
Na dalších obrázcích si ukážeme možné doložení štítových ozdob na starých vyobrazeních. Na skalních rytinách z doby bronzové až železné z území dnešní Itálie ve Val Camonice lze nalézt několik vyobrazení štítů s ozdobami na vrcholu. Jedná se možná o vyobrazení domů nebo chrámů. Další pravděpodobné vyobrazení štítů domů s ozdobami je na slavné Tapisérii z Bayeux. Tapisérie pochází z 11. století a jsou na ní zobrazeny události kolem dobytí Anglie Normany v bitvě u Hastingsu. Na posledním historickém vyobrazení je pak freska z německého kostela z konce 14. století. I zde je zřetelně vidět střešní štítová ozdoba.
Val Camonica, skalní rytiny z doby bronzové a železné. Zdroj: Wikimedia,
Tapisérie z Bayeux, části kde by mohly být vyobrazeny štítové střešní ozdoby, 11. století. Zdroj: Wikipedie.
Freska z německého kostela Dargitz , konec 14. století. Zdroj: pdf
Symboly ve štítech domů v České republice
Tento zvyk u nás asi nebyl příliš rozšířen, přesto ho lze v nějakých případech dohledat. Střešní ozdoby v podobě překřížených prken se dříve nazývaly "rohatiny" nebo "perutě". Byly pro ně i další lidové názvy jako například na Doudlebsku "ty cipy", "ty konce". Překřížená dřeva zpevňující střechu se v moravských Kopanicích nazývaly "prjéves". Ve východních Čechách a .na východní Moravě se prkna zpevňující doškovou střechu nazývala "kobyla", "kobylka", "koně". V Čechách se prý také někdy nazývaly "kobyly" nebo "kozičky". Uvedené lidové názvy jsou podle výkladů Václava Frolce a Josefa Vařeky. Štítová překřížená prkna měla často praktický význam, zpevňovala štít střechy. Někdy ale byla vyřezána do podoby koňských, dračích nebo ptačích hlav. Potom se podle nás nabízí i možnost ochranného významu. Ze zeměpisného hlediska se toto zdobení vyskytovalo na Doudlebsku, v okolí Bechyně, u Veselí nad Lužnicí v jižních Čechách, místy na Šumavě, na Chodsku, v Novohradských horách, Českém lese a také v severních Čechách a v Českém Středohoří. Použití této střešní ozdoby je doloženo ze 14. století ve čtyřech nám známých případech. Na prvním obrázku níže je stránka z Velislavovi bible, která byla vytvořena v první polovině 14. století. V horní části obrázku jsou vidět domy se střešními ozdobami. Na druhém obrázku je pak středověké vyobrazení domu uložené v současnosti ve Vídni. Text u vyobrazení je opět z první poloviny 14. století a je českého původu. Třetí gotické doložení této střešní ozdoby lze najít na fresce kostela ve Slavětíně. Motiv ze Slavětína by měl být i na iluminovaném misálu olomouckého biskupa z roku 1360.
Velislavova bible, vyobrazení střešních ozdob tzv. rohatin.
Zdroj: Český lid, 1982, ročník LXIX
Gotická freska v kostele ve Slavětíně, střešní ozdoby jsou vidět úplně nahoře. Zdroj.
Štíty domů tohoto typu v nějaké míře přežívaly až do první poloviny 20. století, pak zřejmě zanikly. Někdy stále existují domy na kterých rohatiny byly, ale po opravě střechy už nebyly obnoveny. V 19. století do první poloviny 20. století lze rohatiny najít jak na starých selských domech, tak i na domech novějších. Byly například na existujícím domu Asgard v Teplicích, ale třeba na později zbořeném Českém mlýně v severních Čechách. Osud některých statků, kde tyto ozdoby původně také byly, neznáme. V současné době víme v naší zemi pouze o dvou domech se střešními ozdobami. Jedna s hlavami psů je na hájence u Hluboké nad Vltavou a druhá se srnčími hlavami na hotelu Sv. Tomáš na Šumavě. Na prvním obrázku níže je stará kresba Mikulášovic, německy Nixdorf. Je zde patrné užití střešních ozdob na několika domech, viz detail na druhém obrázku.
Nixdorf, Mikulášovice, zdroj.
Detail domů z předchozí kresby. Nixdorf, Mikulášovice.
Na dalším obrázku je je stará mapa selských domů ze střední Evropy, střešní ozdoby tam jsou místy vidět. Níže si pak ukážeme několik příkladů střešních ozdob, které se nám podařilo dohledat.
Mapa selských domů z roku 1931
Rohatiny z Čech prý měly podobu koňských, ptačích a dračích hlav.
Některé varianty ochranných střešních ozdob, Český les na české i německé straně? podle: Josef Blau, 1922.
Dům Asgard v Teplicích, ve štítu jsou dvě koňské hlavy.
Zadní Zubice, zaniklá stavba tzv. Českého mlýna s koníky ve štítu. Zdroj.
Krupka, Ústecký kraj. Zdroj: Böhmerlangi.
Starý domek, Bartošovice (Batzdorf), Orlické hory.
Kvádrberk, Děčín.
Kavárna Wolfstein, Mariánské Lázně.
Kaltenberg, Studenec, Ferdinandův kámen, Lužické hory.
Svatava, Zwodau, okres Sokolov.
Chaty v Sudetech.
Sv. Tomáš na Šumavě. Zdroj: Šumava na starých pohlednicích.
Postřekov, selský dům se střešní ozdobou.
Svatební průvod v Postřekově, na pozadí je vidět dům se střešní ozdobou. Archiv Muzea Chodska v Domažlicích.
Selský dům se střešní ozdobou. Vosmerka z Chodova.
Selské domy se střešními ozdobami z Českého středohoří, podle: Julius Lippert, 1910.
Volarský dům v Železné Rudě.
Statek v Březí, kreslil Karel Hlubuček. Sbírka Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
Dům v Bukvicích, kreslil Karel Hlubuček. Sbírka Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
Střešní ozdoba ve štítu střechy v Luhačovickém zálesí.
Symboly ve štítech domů v Pobaltí
Na obrázcích níže jsou ukázky koňských štítů z Pobaltí. Víme o těchto symbolech v Litvě, Kurské kose (Litva a Rusko, bývalé východní Prusko) i v Lotyšsku. Na prvním obrázku je několik ukázek štítů střech z Kurské kosy na Baltu. Kromě koní jsou v dřevořezbách i ptáčci a rostlinné motivy. Koně mívají korunky. Níže si pak ukážeme i několik fotografií celých domů.
Některé varinaty střešních ozdob v Kurské kose na Baltu.
Rybářský dům v bývalém východním Prusku, dnes Kaliningradská oblast na Baltu, foto z roku 1916.
Nida, Kurská kosa, Litva. Dům s nebeskými koňmi ve štítu. Zdroj.
Staré štítové ozdoby z Lotyšska. Zdroj kresby, možno prohlédnout další varianty zde.
Starý dům v lotyšském etnografickém muzeu. Zdroj.
Symboly ve štítech domů v Bělorusku
Zvyk zdobit štíty domů vyřezávanými hlavami známe i z lidové kultury v Bělorusku. Dnes ho lze spatřit asi především ve skanzenech lidové kultury. Obrázky níže jsme si půjčili ze dvou běloruských knih o lidovém umění.
Zdroj: Беларускае народнае дэкаратыўна-прыкладное мастацтва, Яўген Сахута. 1996.
Zdroj: Беларускае народнае дэкаратыўна-прыкладное мастацтва, Яўген Сахута. 1996.
Zdroj: Народнае мастацтва Беларусі, Сахута Я.М. 1997.
Zdroj: Народнае мастацтва Беларусі, Сахута Я.М. 1997.
Zdroj: Народнае мастацтва Беларусі, Сахута Я.М. 1997.
Zdroj: Народнае мастацтва Беларусі, Сахута Я.М. 1997.
Zdroj: Народнае мастацтва Беларусі, Сахута Я.М. 1997.
Zdroj: Народнае мастацтва Беларусі, Сахута Я.М. 1997.
Symboly ve štítech domů v Německu
Zvyk zdobit štíty domů koňskými hlavami je v některých oblastech Německa hojně rozšířen. Koně najdeme jak na starých domech a ve skanzenech lidové kultury tak i na nových vesnických domech. Podoby hlav jsou různé. Nákresy střešních štítů selských domů převážně ze severního Německa jsou z druhé poloviny 19. století z roku 1860. Autor profesor Chr. Petersen mezi obrázky převážně z tehdejšího severního Německa zařadil i dům z Bavorska s dvěma trubači (obr. 24), ale i dva obrázky z tehdejšího Ruska (obr. 21, 22).
Nákresy štítů německých statků, podle prof. Chr. Petersen, rok 1860.
Nákresy štítů německých statků, podle prof. Chr. Petersen, rok 1860.
Nákresy štítů německých statků, podle prof. Chr. Petersen, rok 1860.
Nákresy štítů německých statků, porovnání s Ruskem (21, 22), podle prof. Chr. Petersen, rok 1860.
Níže si ukážeme několik příkladů domů co většinou existují dodnes. Koho by téma zajímalo víc, může se podívat na velmi bohatou galerii těchto domů na Wikimedii pod heslem Gables with crossed horse heads in Germany.
Štítové ozdoby v Německu. Zdroj: Gables with crossed horse heads in Germany
Německý dům s koňmi ve štítu na fotografii z roku 1903. Zdroj: Wikimedia.
Ukázka starého německého selského domu s koňmi ve štítu. Zdroj: Wikimedia.
Německý rodinný domek s koníky ve štítu. Zdroj: Wikimedia.
Symboly ve štítech domů v Nizozemsku
V Nizozemsku jsou doloženy různé varianty štítových ozdob domů. Nalezneme zde koníky, motivy připomínající stromek, nebo labutě. Motiv labutí je doložen hlavně ve Frísku, kde se tento prvek nazývá ulebord, uileborden a pod. Motivy labutí se někdy objevují ve společnosti slunečních symbolů, což silně připomíná symboliku doby bronzové. V našem článku máme výše obrázek urny v podobě domku z předřímské Itálie, kde jsou tyto motivy jasně vidět. Nakolik je toto spojení prokazatelné řešit nebudeme a necháme to na čtenáři. V naší galerii Nizozemsko, symboly ve štítech starých domů máme další staré obrázky střešních štítů z Nizozemska.
Labutě ve štítu domu ve Frísku.
Vyřezávaný štít domu v Nizozemsku.
Štít domu s motivem stromu nebo rostliny.
Koníci ve štítu domu v Nizozemsku.
Koníci ve štítu domu v Nizozemsku.
Starý štít domu se zvířecími hlavami.
Frísko, labutě a šestilístek.
Frísko, labutě a sluneční kříž.
Frísko, labutě s osmicípým hvězdicovým symbolem.
Štít s postavami a ptáčky.
Celkový pohled na domy.
Celkový pohled na starý dům s labutěmi.
Dům s labutěmi a slunečním křížem v současnosti. Zdroj.
Symboly ve štítech domů v Polsku
V Polsku se symboly ve štítech domů používaly na dvou nám známých místech v Kurpii a v Podlesí. Symboly tohoto typu lze hledat pod názvem "Śparogi". Některé tyto domy lze dodnes vidět ve skanzenech lidové kultury na zmíněných místech v Kurpii a Podlesí. Na dvou obrázcích níže jsou některé nákresy z knihy Chata Kurpiowska z roku 1915.
Kresba domku z knihy Chata Kurpiowska, Adam Chetnik, 1915.
Kresba některých střešních ozdob z knihy Chata Kurpiowska, Adam Chetnik, 1915.
Symboly ve štítech domů ve Švýcarsku
Místy je tato symbolika doložená i ve Švýcarsku. Nákresy a fotky jsou ze začátku 20. století.
Varianty štítových ozdob starých švýcarských domů.
Starý dům, Švýcarsko.
Starý dům, Švýcarsko.
Starý dům, Švýcarsko
Starý dům, Švýcarsko.
Tolkienovo Rohirové a koně ve štítech domů
Nedalo nám to a musíme krátce zmínit i dílo J.R.R. Tolkiena. Jeho Rohirové jsou spojeni s koňmi. Symbolika koně je u nich hodně přítomná. Mají koně na zbroji, meč krále Rohanu má rukojeť se dvěma koňskými hlavami. Domy Rohanských jezdců mají štítové ozdoby s koňmi. Koně jsou i ve štítu jejich královské síně nad symbolem Slunce. Na vlajce Rohanu je bílý kůň v zeleném poli.
Zlatá síň Meduseld, královské sídlo Rohanů. Záběr z filmu Pán prstenů, Dvě věže 2002.
Ukázky z naší tvorby
V naší tvorbě se symbolika nebeských koní objevuje opakovaně. Používáme jí jak v podobě překřížených háčků tak i jako dvě koňské hlavy. Motiv koně máme na dřevořezbách, na vlastní výšivce, kraslicích, kresbách i v podobě přívěšku. Níže si pár našich ručních výrobků ukážeme.
Baltská dívka. Symboly nebeských koní jsou u krku dívky i v páscích na bocích.
Naše výšivka a symbol nebeských koní nebo Jumis z obilí.
Kresba propiskou a pastelkami. Dům s koňmi ve štítu a vánoční - slunovratový motiv.
Kraslice s nebeskými koňmi v horní části.
Větší práce s nebeskou a zemskou symbolikou. Více najdete v článku Z naší práce.
Vyřezávaný sloup se symbolem Slunce a nebeských koní v podobě překřížených háčků.
Naše koně jsme dodělali v čase letního Slunovratu, budeme je mít v bočním štítu domku.
Zdroje:
Jaan Puhvel, Srovnávací mytologie, kapitola Baltské a slovanské mýty, 1997.
Wikimedia, Dioskúrové.
Josef Ladislav Píč. Starožitnosti země České, Čechy předhistorické, svazek 1. 1899. (Vypíchaníá keramika).
Vytautas Tuménas, Lietuvos etnologia 9, 20002. (Jugoslávie a Rumunsko, tkané pásky základní vzory).
Kultura Vinča, omniglot
Josef Ladislav Píč (hlavní redaktor). Památky archaeologické a místopisné; Dílu XXII. Roku 1906. Sešit IV. (Budyně nad Ohří).
Jiří Neustupný (vedoucí autorského koolektivu), Ivan Hásek, Jitka Hralová, Jiří Břeň, Rudolf Turek, Pravěk Československa, 1960.
Marija Gimbutas, The Balts. 1963. (keramické urny a nádoby s koňmi a Sluncem).
Mg. hist. Irita Žeiere. Arheoloģiskais tērps. Seminārs Amatniecība. Tūrisma piedāvājuma veidošanaLiepāja, 2019.
Anastazia Tamošaitiené, Antanas Tamošaitis. Lithuanian Sashes, 1988.
Marta Jánošová a kolektiv. Malované jehlou. 1985.
Gustaf Kossinna. Die deutsche Vorgeschichte; 1936.(Trundholmský sluneční vůz)
Wikimedia (hřeben z doby bronzové)
Konrad Hahm. Deutsche Volkskunst. 1928.
Русская народная резьба и роспись по дереву
Vladimír Podborský. Náboženství pravěkých Evropanů. 2006.
Wikimedia, bronzová urna.
Wikimedia, keramická urna
historywallcharts (Germáni před domem)
Wikimedia, Val Camonica
Wikipedie. Tapisérie z Bayeux
Giebelzeichen im Ostseeraum, Freddie Bijkerk und Betina Mellis (pdf)
Wikimedia, Velislavova bible
Slavětín Wikimedia.
Václav Frolec, Josef Vařeka, Lidová architektura. 1. vydání 1983.
Josef Blau, Alte Bauernkunst in deutscher Schul- u. Volkserziehung, Heimatschutz und Wohlfartspflege, 1922.
Zadní Zubice, Český mlýn. Hinter-Daubitz
Fb skupina Sudety na pohlednicích, aneb historie našeho pohraničí.
Šumava na starých pohlednicích, Miloslav Martan, Miroslav Předota, 1995.
Český lid. Selský dům Postřekov
Český les. Příroda, historie, život. Baset 2005.
Český lid. Vosmerka z Chodova
Julius Lippert. Das alte Mittelgebirgshaus in Böhmen und sein Bautypus. 1910.
Wikimedia. Volarský dům v Železné Rudě.
Novohradské hory a Novohradské podhůří. Příroda, historie, život. Baset 2006.
Luhačovické zálesí, Antonín Václavík, 1930.
Nerijos Tradicine Architektura (PDF)
FB skupina East Prussia in old photos.
Wikimedia Dům Litva
Wikimedia, lotyšský dům.
Беларускае народнае дэкаратыўна-прыкладное мастацтва, Яўген Сахута. 1996.
Народнае мастацтва Беларусі, Сахута Я.М. 1997.
Text a kresby prof. Ch. Petersen 1860, Pferdeköpfe.
Wikimedia: Gables with crossed horse heads in Germany
Wikimedia. Stará fotografie selského domu v Německu.
Wikimedia. Selský dům v Německu.
Wikimedia. Německý rodinný domek.
Zinnebeelden in Nederland. W. F. Van Heemskerck Duker, H. J. Van Houten. 1941.
Fotografie Herman Wirth
Současné použití labutí ve štítu Zdroj.
Chata Kurpiowska, Adam Chetnik, 1915.
Das Schweizerhaus V. Dr. J. Hunziker. 1908.
Das Schweizerhaus. Dr. Ing. Hans Schwab. 1918.
Film Pán prstenů, Dvě věže 2002.
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}