Registrace Košík (0) Menu

+420 608 484 862

Po-Pá: 8:00 - 18:00

0 Kč

Nákupní košík je prázdný.

Přejít do košíku
0

Sluneční kříž


Sluneční kříž je podle našeho výkladu rovnoramenný kříž v kruhu, kde kříž nepřesahuje obvod kruhu. Tento symbol je v Evropě doložen už od doby kamenné v neolitu, v eneolitu, ale více se objevuje až v době bronzové. V nejstarších dobách je vyobrazený na keramice nebo například na lastuře. Později samozřejmě hlavně na bronzech. Ve Skandinávii také existuje mnoho skalních rytin z doby bronzové s vyobrazením slunečního kříže. Nálezů je celkově velmi mnoho. Ukážeme si zde některé vybrané věci od doby kamenné, bronzové, železné až po historické Kelty, Germány a Slovany. Archeologie a historie tvoří jednu část naší inspirace, druhou je lidová kultura. V lidové kultuře lze rovnoramenný kříž v kruhu také najít například na výšivkách nebo v podobě obřadního pečiva. Některé současné pohanské organizace a jednotlivci, případně skupiny zabývající se lidovou kulturou, tento symbol také používají.

Z hlediska významu považujeme kříž v kruhu za symbol Slunce a slunečních bohů. Čtyři ramena kříže symbolizují čtyři roční svátky v Kole roku, letní a zimní slunovrat, jarní a podzimní rovnodennost. Proto symbol nazýváme sluneční kříž. Sluneční kříž není jediný symbol, který používáme v naší tvorbě. Jednotlivými symboly se zabýváme v článku  Symbolika.

 

Naše rituální pečivo v podobě slunečního kříže.

 

Historické pozadí

 

Neolit a eneolit

Na prvním obrázku jsou dva archeologické nálezy keramiky na které je podle nás vyobrazení slunečního kříže. Oba jsou z doby kamenné v neolitu. Černobílý nákres vlevo patří kultuře s vypíchanou keramikou, nález je z Litoměřic. Kultura s vypíchanou keramikou existovala na území České republiky přibližně v letech 5000-4500 př.n.l. Barevný obrázek je slovenská část moravské malované keramiky, nález z Nitrianského Hrádku. Tato kultura se datuje do 5.-4. tisíciletí př.n.l.  V zahraničí patří mezi velmi pěkné nálezy z doby kamenné tripolská kultura o které se ještě zmíníme níže.

 

Sluneční kříž, neolit

 

Neolitická tripolská kultura existovala na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska přibližně v letech 5500-2750 př.n.l. Na území dnešního Rumunska se tato kultura nazývá Cucuteni. Na keramice tripolské kultury lze spatřit sluneční symboly, svastiky, lidské postavy a především typický vlnitý vzor. Na fotografii níže je jedna z těchto keramických nádob. 

 

Keramika tripolské kultury z Ukrajiny. Sluneční kříž je zde součástí složitějšího vlnitého vzoru.

 

Z eneolitických kultur u kterých lze doložit sluneční kříž si ukážeme nález šňůrové keramiky a zvoncových pohárů z našeho území a potom velmi pěkný nález vučedolské kultury z území dnešního Chorvatska.

Na obrázku níže je ozdoba šatů z lastury s vytečkovaným slunečním křížem, indoevropská kultura se šňůrovou keramikou, 3. tisíciletí př.n.l.

 

Lastura se symbolem slunečního kříže, eneolit, šňůrová keramika. Zdroj: www.esbirky.cz

 

 

Eneolitické kultury už začínaly používat první kovy. Lze u nich doložit užití mědi nebo zlata. Na dalším obrázku jsou nálezy kultury se zvoncovými poháry. Lidé se zvoncovými poháry byli současníky lidu se šňůrovou keramikou. Jejich splynutím u nás později dochází ke vzniku únětické kultury a začíná doba bronzová.  Je zde zobrazen zlomek kovu se slunečním křížem a typické poháry podle kterých dostala celá tato kultura jméno. Na spodní části kruhového dna nádoby je vidět rozdělení křížem. 

 

Kultura zvoncových pohárů, keramika Praha-Krč, kovový plíšek Praha-Bubeneč. 

 

Na obrázku níže je keramika vučedolské kultury. Vučedolská kultura byla indoevropská kultura existující přibližně v letech 3000 až 2200 př. n. l. (podle jiných datování 3500 - 2500 př. n. l.) na Balkáně. Pojmenovaná byla podle výšinného sídliště Vučedol při Dunaji v Chorvatsku. Vliv této kultury zasahoval i na území dnešní České republiky. U nás se keramika vučedolské kultury někdy nazývá „misky z Lublaňských blat“. Nalézá se na našich výšinných sídlištích v rámci řivňáčské a jevišovské kultury v 3. tisíciletí před n. l. a byla v ojedinělém případě nalezena i v hrobě se šňůrovou keramikou. Na keramice vučedolské kultury se objevují sluneční symboly kříže v kruhu a dělené čtverce.

 

Vučedolská keramika. Zdroj fotografie zde.

 

Doba bronzová

V době bronzové lze symbol slunečního kříže najít na keramice, bronzových předmětech, zlatých slunečních discích, nebo na kamenných rytinách. Zajímavé je i spojení slunečního symbolu s vodními ptáky, které je možné vysledovat spíše ke konci doby bronzové a přechází i do starší doby železné do halštatu. Na obrázku níže je nákres bronzové jehlice únětické kultury přibližně z let 2200-1600 př.n.l. Horní kresba jehlice se slunečním křížem Velvary, dolní s kroužky Kamýk.

 

Jehlice únětické kultury

 

Mezi velmi krásné nálezy z evropské doby bronzové patří nepochybně zlaté sluneční disky z Irska. Pocházejí z doby kolem 2200-2000 př.n.l. Jsou tedy z přibližně stejné doby jako jehlice únětické kultury výše. 

 

Zlaté sluneční disky z Irska, doba bronzová. Zdroj: arthistoryleavingcert.com

 

Sluneční kříže našly v době bronzové širší uplatnění jako doplňky tehdejšího oblečení. Používaly se v podobě různých závěsků nebo jehlic. Na následujících třech obrázcích jsou nálezy ze Švýcarska, České republiky a Německa. 

 

Doba bronzová, Švýcarsko. Zdroj: Wikimedia

 

V roce 1896 byly u moravské obce Sazovice v dnešním Zlínském kraji vyorány bronzové předměty původně uložené v nádobě. Jedná se patrně o nález přibližně z let 1300-750 před n. l.  Na obrázku jsou tři závěsky z tohoto nálezu.

 

Sluneční kříže, Sazovice

 

Sluneční kříže byly v některých etapách doby bronzové součástí oděvů. Používaly se jako závěsky a nebo například jehlice. Podle uložení v hrobce lze usuzovat, že jehlice spínaly oděv v místě mezi prsy a rameny. Na obrázku níže jsou černobílé nákresy nálezů z naší země a na barevné fotografii jsou některé jehlice z Německa. 

 

Horní závěsek Plzeň-Černice, dolní závěsek Šťáhlavy-Hájek o. Plzeň-jih,

Černobílé jehlice odzhora Všekary o. Domažlice,dolní Šťáhlavy. 

 

Sluneční kříže na kamenných rytinách doby bronzové

Kamenné rytiny z doby bronzové jsou známy například ze Skandinávie a nebo z Itálie. Původ italských rytin a skalních maleb  sahá asi až do doby kamenné. Je možné je hledat pod názvem Val Camonica. Zde se budeme zabývat spíše severskými rytinami. Nejdřívě zmíníme královskou hrobku v Kiviku. potom ještě několik rytin do skal a kamenů. 

Královská hrobka v Kiviku ve Švédsku je z doby kolem 1400 př.n.l. Je to  velká mohyla z navršených kamenů. Uvnitř mohyly je hrobová komora vytvořená ze stojících porytých kamenů. Více fotografií a nákresů tohoto místa lze najít například na stránce germanicmythology.com. Odtud jsme si půjčili i malbu, která ukazuje jak mohla vypadat stavba této královské hrobky. 

 

Rekonstrukce stavby královské hrobky v Kiviku, autor malby Arvid Fougstedt.

 

V královské hrobce jsou do kamenů vyryté různé motivy, vůz s jezdcem, lidské postavy - některé troubící na lury, zvířata a samozřejmě i sluneční kříže. Na obrázku níže si ukážeme dva kameny s vyrytými slunečními kříži. 

 

Kameny z královské hrobky v Kiviku ve Švédsku.

 

Na obrázcích níže je několik ukázek skalních rytin ze Skandinávie se slunečními kříži. Sluneční kříže jsou často doplněny obrázky lodí, někdy i postav. Postava držící sluneční kříž například připomíná oslavy slunovratu, jiné větší postavy by podle nás mohly být vyobrazením bohů.

 

Sluneční kříž a vyobrazení lodí, Gislöv,  Skåne, Švédsko.

 

Na dalším obrázku je nákres skalní rytiny ze švédského Bohuslänu. Jsou zde k vidění nejen sluneční symboly, ale i lodě, postavy a zvířata. Za povšimnutí stojí postava držící nějakou konstrukci se slunečním křížem. Mohlo by se podle nás jednat o nějaký rituál a nebo oslavu slunovratu. Pro srovnávání ještě přidáváme starý obrázek oslavy slunovratu v době bronzové.

 

Skalní rytiny z Bohuslänu ve Švédsku. 

 

Oslava slunovratu v době bronzové, autor Fritz Koch-Gotha.

 

Sluneční kříže a postavy na rytinách doby bronzové. Vyobrazení bohů nebo lidských rituálů?

 

Sluneční kříže, koně a vodní ptáci

V mytologii je nejčastěji Slunce spojováno s koňmi. Tito nebeští koně táhnou vůz slunečních bohů. Spojení slunečního symbolu a koně je v době bronzové doloženo na známém Trundholmském slunečním voze. V závěru doby bronzové a ještě v době halštatské je symbol Slunce spojen také s vodními ptáky. Slunce je v té době zobrazováno v podobě kruhů nebo jako kruh o různém počtu paprsků. Ukážeme si zde několik nálezů, které jsou spojeny se slunečním křížem. Na hřebenu z doby bronzové na obrázku níže jsou kolem slunečního kříže dvě zvířecí hlavy. Možná se jedná o vyobrazení koňů, které jsme zmínili výše. Na dalších obrázcích pak jsou jistě vodní ptáci a Slunce. 

 

Hřeben ze severské doby bronzové

 

Bronzový chránič holenní kosti bojovníka z nálezu v Rinyaszentkirály v Maďarsku.

 

 

Vozík tažený vodními ptáky, labutěmi. Pod božskou postavou je sluneční kříž.

Dupljaja, Srbsko, přibližně 1500 př.n.l.

 

Severskou dobu bronzovou ukončíme dvěma zajímavými nálezy. První je z let kolem 1500-1300 př.n.l.  Balkåkra, Švédsko. Bývá někdy označován jako buben. V horní části je paprskovitá výzdoba, dole na boční straně pak sluneční kříže. Na dalším obrázku jsou bronzové nože z Dánska. První nůž je se slunečním křížem, druhý nůž s labutí.

 

Balkåkra, Švédsko

 

Bronzové nože z Dánska

 

Poslední příspěvek kapitoly doby bronzové je náš domácí nález. Jedná se o keramický talíř se slunečním křížem z let 1300-950 př.n.l. Talířů tohoto typu bylo už u nás nalezeno víc. Talíře mají malá oška nebo dírky, sloužily patrně k zavěšení v nějaké svatyni nebo v domácnosti. Některé talíře byly nalezeny naskládané na sobě v zahloubených jamách. To by mohlo vypovídat o rituálním uložení do země. Nález je z Prahy 4-Krče.

 

Sluneční talíř z Prahy 4-Krče. Foto L. Smejtek.

 

Starší doba železná - halštat

Halštatskou kulturu řadíme přibližně do 8.-5. století. Z naší země máme v této době několik krásných nálezů slunečního kruhu. Hned na začátku zmíníme nález z mohyly poblíž kopce Burkovák v jižních Čechách. Na vrcholu Burkováku bylo nalezeno tisíce keramických předmětů. Původně se myslelo, že zde stál posvátný strom, dnes se uvažuje i o dřevěné konstrukci kvůli dochovaným kůlovým jamkám. Přímo na kopci Burkováku jsou pravěké mohyly. Další mohyly jsou ještě v okolí. V jedné z okolních mohyl byl nalezen sluneční kříž s ptáčky a řetízkem. Střed kříže tvoří mistička ze které pijí čtyři ptáčci, další čtyři ptáčci jsou v kruhu.

 

Sluneční kříž s ptáčky z Burkováku

 

V roce 1905 byl při rozšiřování kolejiště nádraží objeven v Poděbradech v okrese Nymburk halštatský komorový hrob bylanské kultury (2. polovina 8. století až začátek 6. století př.n.l.). Součástí žárového pohřbu bylo i 27 nádob, železný nůž, harfovitá spona a hliněné předměty. Tyto předměty mají podobu kolečka ve tvaru kříže v kruhu, triskelu a dubového listu. Podle některých kultovních předmětů uložených v této hrobce se občas uvažuje o tom, že hrob mohl patřit nějakému „knězi“.

 

Kultovní předměty z hrobu v Poděbradech. Foto: V. Volf.

 

Na dvou dalších obrázcích jsou různé rituální předměty a keramika se slunečními symboly z našeho domácího halštatu. Objevují se zde různé varianty kříže. Za povšimnutí také stojí motiv dvou slunečních křížů kolem vyobrazení stromu. Na druhém obrázku níže je nákres halštatského kování se slunečním křížem s vyrytými malými kroužky. Toto kování bylo nasazeno na nějaké tyči nebo holi. 

 

Halštatské rituální předměty a keramika

 

Halštatská mohyla Řepeč, kresba J. Michálek

 

Halštatskou kulturu zakončíme třemi nálezy. Na černobílém nákresu je amforovitá zásobnice se slunečními kříži. Je to nález z Bernhardsthalu v Rakousku. Barevná fotografie je bronzový disk z Kleinkleinu v Rakousku. Zde stojí za povšimnutí symbolika vodních ptáků úplně na okraji disku, slunečních křížů, rovnoramenných křížů a lidských postav. Poslední barevná fotografie je z Německa. Na keramické nádobě jsou rovněž vidět sluneční kříže.

 

Bernhardsthal, Rakousko. Zásobnice se slunečními symboly.

 

Bronzový disk z mohyly v Rakousku

 

Halštatská keramika z Bavorska v Německu. Zdroj: Wikimedia

 

Laténská kultura - Keltové

V keltské tradici existuje pro sluneční kříž označení "keltský kříž". Obyčejně se ale jedná o pozdní už křesťanskou podobu tohoto znaku, kdy ramena vystupují z kříže. My se zde budeme zabývat především laténskou podobou tohoto symbolu z období mezi 5.-1. stoletím př.n.l. V době keltských oppid se nacházejí kolečka o různém počtu paprsků - čtyř, šesti, osmi. Některá kolečka bývají nazývána "ozubená kolečka", myslíme si, že by ozubení mohlo symbolizovat sluneční paprsky. Zároveň bývají tyto symboly také nazývány "Taranisovo kolečka". V tomto případě by měly být atributem keltského boha Hromovládce. 

 

Kolečka ze Stradonic, foto H. Toušková

 

Na obrázku níže jsou kolečka z oppida Závist a keramický střep s kolkem zdobenou výzdobou. V horní části jsou malé kříže v kruhu. Jedná se o nález z Hrádku u Manětína, Plzeň-sever. 

 

Kolečka z opida Závist a střep z časného laténu z Hrádku u Manětína.

 

Detektorový nález spolupracovníka muzea. Zdroj: cesonline.cz

 

Taranisovo kolečka o různém počtu paprsků bývají vyobrazeny i na keltských mincích. Někdy bývají vedle vyobrazení koníka. Vyobrazení koně a kříže v kruhu - pokud bychom ho vnímali jako sluneční symbol - by mohlo odkazovat na indoevropské koně táhnoucí sluneční vůz. To je ale třeba brát s rezervou. 

 

Keltská mince, zdroj: balkancelts.wordpress.com

 

Germáni

V severské době bronzové, kterou můžeme brát jako předchůdkyni pozdějších Germánů je sluneční kříž - kříž v kruhu doložen hojně. Později jeho užití upadá. Na obrázku níže je nákres germánské spony z mladší doby římské přibližně z let 150-350 n.l. 

 

Germánská spona z mladší doby římské

 

Na obrázku níže jsou zdobené germánské hřebeny s pouzdry z doby stěhování národů. Byly nalezeny v Praze-Podbabě na pohřebišti z druhé poloviny 4. až první poloviy 6. století. Jsou na nich vyryté kříže v kruhu a šestilístky. 

 

Zdobené germánské hřebeny s pouzdry z doby stěhování národů.

 

V době stěhování národů se kříž v kruhu u pevninských Germánů začíná objevovat víc. Byla to přechodová doba. Je proto možné, že se na větším novém rozšíření podílelo i nastupující křesťanství. Na obrázku níže je  nález z německého Bavorska. Zde bychom rádi upozornili na spojení kříže v kruhu a ptáčků. Tento motiv jsme probírali už v době bronzové a halštatské. 

 

Germánské bronzové symboly z Bavorska.

 

Kolem doby stěhování národů se mezi germánskými kmeny rozšířil zvyk zobrazování dravých ptáků, orlů. Hlavy orlů byly často na sponách nebo na přezkách. Mezi známé nálezy patří i orlí ženská spona germánského kmene Gótů z území dnešní Itálie. Spona je přibližně z let 500 n.l. Spona je zdobená křížem v kruhu. 

 

Gótská orlí spona z Itálie.

 

Přibližně v 6.-7. století n.l. byly někdy součástí krojů germánských žen kruhová kování. Byla nalézána v oblasti pasu. Zde máme několik ukázek těchto kování s křížem v kruhu uprostřed. Jednalo se patrně také o sluneční symboliku.

 

Germánská kruhová kování z 6.-7. století.

 

Slované

Slovanské osídlení v naší zemi začíná přibližně v polovině 6. století. Sluneční kříž, kříž v kruhu je u Slovanů asi nejvíc rozšířen na dnech keramických nádob. Nejstarší symboly na slovanské keramice se objevují v 8. století n. l. v nálezech na jihozápadním Slovensku. V Čechách se začínají používat až v 9. století a jejich hlavní výskyt je doložen v 10. století n. l. Znaky na keramice byly nalezeny i v jiných slovanských zemích, například v Rusku, Bělorusku a Polsku. Některé nálezy jsou i z Německa po Polabských Slovanech. Během vrcholného středověku postupně značky na dnech nádob mizí. Ukážeme si zde několik  příkladů užití symbolů na dnech nádob. Na prvním obrázku níže je tabulka symbolů podle knihy Michala Lutovského. Na druhém obrázku pak je ukázka konkrétních nálezů z hradiště Levý Hradec. Třetí obrázek je kříž v kruhu v podobě bronzového závěsku z  doby před Velkou Moravou z Mikulčic. 

 

Symboly na dnech slovanských nádob.

 

Dna slovanských keramických nádob z Levého Hradce.

 

Slovanský závěsek z Mikulčic

 

V raném středověku zasahovalo slovanské osídlení až na území dnešního Německa. Slované přicházeli na území Germánie v období stěhování národů. Slovanské osídlení se udrželo staletí. Na obrázcích níže je námi vyfocená cedule se slovanskými znaky z hradiště Groß Raden, které existovalo v 9.-10. století. Na posledních dvou obrázcích pak jsou naše fotky slovanské keramiky z muzea v německém Stralsundu na Baltu. 

 

Groß Raden, slovanské značky na keramice.

 

Značky na dnech slovanských nádob, muzeum Stralsund. 

 

Kříž v kruhu na slovanské keramice, muzeum Stralsund.

 

Kříž v kruhu v lidové kultuře

 

Rituální pečivo, dřevořezby, keramika, lidová výšivka, symboly na domech

Na obrázcích níže si ukážeme několik příkladů užití slunečního kříže nebo kříže v kruhu v lidové kultuře. Nevíme do jaké míry se zde symbol používal a používá vědomě, ale minimálně nějakou ochrannou funkci podle nás měl. V lidové výšivce je kříž v kruhu často v květu. Kruhový střed květu je rozdělen rovnoramenným křížem. To jsme zde zařadili také, protože podobné motivy nás rovněž inspirují. 

 

Svatební koláč v podobě slunečního kříže "řičice", jižní Čechy.

 

Obřadní pečivo "mrváně" ze středního Slovenska.

 

Obřadní pečivo z Bratřejova a z okolí Hodonína.

 

Lidová kultura, Nizozemsko (Holandsko). Zde stojí za povšimnutí sluneční kříž se spojení s ptáčky (kohouty).

 

Foceno ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

 

Lidová kultura, Německo 1928.

 

Lidová kultura, Lotyšsko

 

Lidová výšivka ze Záhoří.

 

Kruhová pokrývka z Valašska.

 

Dům tzv. selského baroka, Břehov jižní Čechy.

 

Olešník v jižních Čechách.

 

Lidovou kulturu zakončíme obrázkem střešní ozdoby se slunečním křížem ve spojení s labutěmi (ulebord). Nizozemsko.

 

Současnost

Úplně na závěr se pochlubíme  fotkami našeho rituálního pečiva a zahradního letního slunovratu. 

 

Koláč v podobě slunečního kříže, letní slunovrat.

 

Náš letní slunovrat na zahradě v roce 2019. Sluneční kříž s dubovým listím.

 

Zdroje:

Ivan Pavlů, Marie Zápotocká, Archeologie pravěkých Čech/3, Neolit. 2007.

Památky archeologické, Ročník LVII 1966, číslo 1. (obrázky moravské malované keramiky a zvoncových pohárů).

Музей трипольской культуры, autor neznámý.

Šňůrová keramika www.esbirky.cz

Vučedolská keramika. Zdroj fotografie zde.

Studie o vzniku kultury bronzové v Čechách; Dr. Josef Schránil; 1921. Obrázek nakreslil R. Pavelka. (jehlice únětická kultura)

arthistoryleavingcert.com (zlaté sluneční disky Irsko)

Doba bronzová Švýcarsko Wikimedia

Červinka, I.L.; Vlastivěda moravská. I. Země a lid. Morava za pravěku. 1902. (Sazovice)

Luboš Jiráň (ed) Archeologie pravěkých Čech /5, Doba bronzová, 2008.

Pravěké dějiny Čech, Radomír Pleiner ve spolupráci s Alenou Rybovou, 1978.

germanicmythology.com (rekonstrukce hrobky v Kiviku)

Carl-Axel Althin, Studien zu den bronzezeitlichen Felszeichnungen von Skåne II. 1945. (Kivik, skalní rytiny)

Kossinna Gustaf, Die deutsche Vorgeschichte; 1936. (skalní rytiny)

Fritz Koch-Gotha, Oslava slunovratu

Wikimedia (hřeben z doby bronzové)

Chránič holení kosti: barevný obrázek PDF Szilvia Honti–Katalin Jankovits 2015 - 2016. Černobílý obrázek podle: Bouzek 1985.

Dupljaja, Srbsko. Podle Müler-Karpe 1980.

L. Niederle, Lidstvo v době předhistorické, 1893.

Salaš Milan, Šabatová Klára, Doba popelnicových polí a doba halštatská, Příspěvky z IX. konference, Bučovice 3.-6. 10. 2006. Smejtek, Lubor; K interpretaci knovízských plochých talířových misek s tordovaným okrajem.

Ondřej Chvojka, Jan Michálek; Výzkumy Josefa Ladislava Píče na mohylových pohřebištích doby bronzové a halštatské v jižních Čechách; 2011. Kreslil J. Michálek.

Natalie Venclová (ed.), Petr Drda, Miloslav Chytráček, Drahomír Koutecký, Jan Michálek, Vít Vokolek, Podklady poskytl: Pavel Sankot. Archeologie pravěkých Čech/6. Doba halštatská. 2008.

Vladimír Podborský, Náboženství pravěkých Evropanů, 2006.

Wikimedia halštatský bronzový disk.

Halštatská keramika z Bavorska v Německu. Zdroj: Wikimedie

Natalie Venclová (ed), Petr Drda, Jan Michálek, Jiří Militký, Vladimír Salač, Pavel Sankot, Vít Vokolek. Archeologie pravěkých Čech /7. Doba laténská. 2008.

Kolečko, cesonline.cz 

Mince: balkancelts.wordpress.com

Pravěk Československa, Jiří Neustupný (vedoucí autorského kolektivu), Ivan Hásek, Jitka Hralová, Jiří Břeň, Rudolf Turek. 1960. 

Starožitnosti země České. Josef Ladislav Píč. Díl III, svazek 1.; Čechy za doby knížecí. 1909.

Frühgeschichte Bayerns. Menghin Wilfried. 1990.

Die durchbrochenen Zierscheiben der Merowingerzeit. Dorothee Renner. 1970. 

Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Michal Lutovský. 2001.

Starožitnosti země České. Díl III. Svazek I. Čechy za doby knížecí, Dr. J. L. Píč, 1909.

Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Josef Poulík, 1975.

Lidové umění z Čech, Moravy a Slezska, Jitka Staňková, fotografie Ludvík Baran, 1987.

Výroční ovyčeje a lidové umění. Antonín Václavík, 2010.

Zinnebeelden in Nederland. W. F. Van Heemskerck Duker, H. J. Van Houten. 1941.

Deutsche Volkskunst, Konrad Hahm, 1928.

Lidová kultura, Lotyšsko

Malované jehlou, Marta Jánošová a kolektiv. 1985.