Cookie Consent by Free Privacy Policy website
Registrace Košík (0) Menu

+420 608 484 862

Po-Pá: 10 -12h a 14-16h

So: 10-12h

0 Kč

Nákupní košík je prázdný.

Přejít do košíku
0

Obřadní pečivo


V tomto obrazovém článku bychom se rádi věnovali obřadnímu a slavnostnímu pečivu Kola roku. Některé pečivo se peče přímo v období Vánoc, tedy zimního slunovratu, jiné v čase kolem Vánoc. To se týká například pečiva na sv.  Mikuláše. Protipólem Vánoc a zimního slunovratu je letní slunovrat v červnu. Sluneční svátky jsou celkově čtyři, jarní rovnodennosti odpovídá čas Velikonoc. Jeden z níže zobrazených chlebů je právě z tohoto období (Bulharsko). Značná část pečiva se vztahuje k oběma slunovratům a jarní rovnodennosti, obřadní pečivo k podzimní rovnodennosti neznáme. Mimo čtyři sluneční svátky lze rituální pečivo péct i v dalších časech Kola roku. Zmínili bychom například pečivo v době Dušiček - Samhainu, které je určeno jako obětina předkům. Rituální pečivo se dnes peče i v době Dožínek kolem 1. srpna. Myslíme si, že rituální pečivo se nemusí nutně vztahovat jenom k osmi základním svátkům Kola roku, ale je možné ho použít během roku i pro různé další slavnostní a rituální aktivity. Závěrem jsme do článku zařadili i nějaké naše vlastní  pečivo, které je pravidelnou součástí našich oslav Kola roku.

 

Mezi symboly na rituálním pečivu patří velmi často spirálové svastiky, kříže v kruhu apod.. Tyto symboly jsou staré i tisíce let a doprovází nás tedy dlouhodobě. Ukážeme si proto i několik archeologických nálezů z různých dob pravěku. Později se tyto symboly objevují i v lidové kultuře, přímá návaznost asi není prokázaná. Přesto se nám tyto souvislosti jeví zajímavé a inspirativní. Samotné rituální pečivo můžeme brát jako součást lidové kultury. Zmiňovanou symboliku lze v rámci lidové kultury najít i na výšivkách, dřevořezbách a pod. Celkově jsme se symbolice věnovali v samostatném článku.

 

 

Naše sváteční pečivo

 

Historické pozadí symbolů

 

Rituální a slavnostní pečivo nese symboliku, kterou lze dohledat už přibližně od neolitu v 6. tisíciletí př.n.l. Nebudeme se zde věnovat všem obdobím, zmíníme jen dobu kamennou, bronzovou a halštatskou (časní Keltové). Podobné symboly lze samozřejmě najít i u laténských Keltů, Germánů a Slovanů.

 

Na obrázku níže je rituální keramická miska lineární keramiky nalezaná v roce 1938 ve městě Köthen v Sasku-Anhaltsku v Německu. Je datovaná přibližně do období 5000 před n. l. Miska je z vnější strany zdobena víceramenným spirálovým ornamentem, uvnitř misky vytváří ornament motiv svastiky. Zdroj obrázku: Vladimír Podborský, Náboženství pravěkých Evropanů. Obrázek v této knize podle: Kaufmann, Dieter, 1976.

 

Rituální miska, doba kamenná

 

Sluneční rovnoramenný kříž v kruhu je v Evropě známý už v době kamenné v neolitu. K jeho většímu rozšířená došlo v eneolitu a zejména v době bronzové. Je mnoho nálezů rytin křížů v kruhu na bronzech, ale i na severských skalních rytinách. Na obrázku níže je nákres bronzových jehlic únětické kultury přibližně z let 2200-1600 př.n.l. z České republiky. Jehlice se slunečním křížem, Velvary. Jehlice s kroužky, Kamýk. Zdroj: Studie o vzniku kultury bronzové v Čechách; Dr. Josef Schránil; 1921. Obrázek nakreslil R. Pavelka.

 

Jehlice ze starší doby bronzové

 

 

Na dalším obrázku je nákres halštatské bronzové spony z mohyly, Dobronice, okres Tábor. Mohylové pohřebiště mělo kolem 30 - 50 mohyl z doby bronzové a halštatské. První zmínku o mohylovém pohřebišti přinesl Jan Karel Hraše, který zde napočítal 45 mohyl z nichž některé před rokem 1873 prokopal. Další výzkum prováděl v roce 1904 a pak ještě 1909 - 1910 Josef ladislav Píč. Další výzkumy zde byly až v druhé polovině 20. století. Zdroj: Výzkumy Josefa Ladislava Píče na mohylových pohřebištích doby bronzové a halštatské v jižních Čechách. Ondřej Chvojka, Jan Michálek. 2011.

 

Spona v podobě spirálové svastiky

 

Obřadní pečivo v různých zemích Evropy

 

Česká republika. Naší zemi zde máme zastoupenou starým nákresem mikulášského pečiva z Jindřichova Hradce a obřadního pečiva z okolí Hodonína. Ke konci článku ještě ukážeme několik fotografií našeho domácího rituálního pečiva. Tuto pěknou tradici jsme se rozhodli udržovat už před několika lety.

 

Pečivo na den sv. Mikuláše v Jindřichově Hradci

 

Obřadní pečivo z Bratřejova a z okolí Hodonína.

 

Slovensko. Na obrázku níže je obřadní pečivo ve tvaru slunečního kříže ze Slovenska, podle Antonína Václavíka.

 

Obřadní pečivo "mrváně" ze středního Slovenska.

 

Německo. Na obrázku níže jsou děti se slunečními kříži z pečiva z Lügde v Německu. 

 

Lügde, Německo.

 

Nizozemsko. Rituální pečivo v podobě slunečního kříže s vodními ptáky, podle nás labutěmi, z Nizozemska (Holandska), podle popisu by mělo být použito během jarních svátků. 

 

Rituální pečivo jarních svátků,. Nizozemsko, Holandsko. 

 

Bosna a Hercegovina a Chorvatsko. Na dvou následujících obrázcích je obřadní chléb  a dřevěné "lopatky", které patrně sloužily k obtisknutí vzoru do chleba. Obřadní chléb se svastikou byl pečený k příležitosti zimního slunovratu (Vánoc) v Livně v Bosně a Hercegovině. Fotografie by měla pocházet z roku 1970. Vyřezávané "lopatky" na zdobení chlebů jsou z 19. století. Ostrov Pag, Chorvatsko. Lopatky jsou dnes uloženy v Etnografickém muzeu v Záhřebu.

 

Obřadní chléb se svastikou. Zdroj internet (už ztracený)

 

Zdroj: facebookový profil “Etnografski muzej, Zagreb”

 

Severské země,  Švédsko, dva obrázky rituálního pečiva. Na prvním obrázku níže: vlevo a uprostřed jsou obřadní vánoční chleby såkaka, Švédsko, kraj Värmland; vpravo Julkusar, figurální vánoční obřadní pečivo, Švédsko, Västergötland; zdroj: Večerková, E. – Frolcová, V. 2010. Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury. Praha. S. 16, 204, 205.

 

Švédské obřadní pečivo

 

Švédské vánoční pečivo. Zdroj: Nordisk familjebok; 1910.

 

Srbsko. Obřadní chleby se spirálovými svastikami v různých variantách.  (Мајданпек, Горњи Пек), 2001. Zdroj: Sveti jezik vlaskog hleba.

 

Rituální pečivo, Srbsko

 

Rituální pečivo, Srbsko

 

Rituální pečivo, Srbsko

 

Ukrajina. Ukrajinský rituální chléb uložený v Muzeu tripolské kultury (Музей Трипольской культуры). Muzeum je nazváno podle archeologické kultury doby kamenné. Uložení nového rituálního chleba právě v tomto prostoru má patrně demonstrovat podobnost mezi symboly na keramice této kultury a symboly lidové kultury. 

 

Obřadní chléb, Ukrajina

 

Bulharsko. Dva obřadní chleby z Bulharska, na první fotografii je velikonoční obřadní chléb se svastikou z Bulharska z okolí města Ihtiman (Ихтиман). Zdroj: Ritual Art in Bulgaria, 1997.

 

Bulharský velikonoční chléb

 

Bulharsko, Národní etnografické muzeum 2010, neznámý region. Zdroj Wikimedia

 

Naše rituální pečivo z oslav 

 

Několik ukázek z našeho pečení a zdobení rituálního pečiva během roku. Na první fotografii je pečivo před pečením, konečná podoba je k vidění hned na začátku článku. 

 

Pečivo před pečením

 

Pečivo na Ostaru - jarní rovnodennost

 

Zdobené perníčky

 

Jaro

 

Koláč o letním slunovratu

 

Sluneční kříž

 

Letní slunovrat

 

Letní koláč s borůvkami

 

Letní koláč s malinami

 

Dožínkový koláč

 

Pečivo pro předky v době Dušiček - Samhainu

 

Pečivo předslunovratového času na Mikuláše

 

Slunovratové perníčky zdobené semínky

 

Slunovratový chléb v podobě Freyovo kance

 

Zdroje: 

Výroční ovyčeje a lidové umění. Antonín Václavík, 2010.

Etnografski muzej, Zagreb.

Wikimedia

Teneva, Nadejda; Danova, Rumiana. Ritual Art in Bulgaria. 1997.

Музей Трипольской культуры

Durlic, Paun Es. Sveti jezik vlaskog hleba. 2010.

Nordisk familjebok; 1910.

Zíbrt, Č. Český lid X, Praha. 1901.

Deutsche Feste und Volksbräuche. Dr. Eugen Fehrle. 1920.

Bauernbrauch Jahreslauf. Hans Strobel. 1936.

Vladimír Podborský, Náboženství pravěkých Evropanů. Obrázek v této knize podle: Kaufmann, Dieter, 1976.

Studie o vzniku kultury bronzové v Čechách; Dr. Josef Schránil; 1921. Obrázek nakreslil R. Pavelka.

Výzkumy Josefa Ladislava Píče na mohylových pohřebištích doby bronzové a halštatské v jižních Čechách. Ondřej Chvojka, Jan Michálek. 2011.