Úvod / Blog / Obřadní pečivo

Obřadní pečivo

V tomto obrazovém článku bychom se rádi věnovali obřadnímu a slavnostnímu pečivu Kola roku. Některé pečivo se peče přímo v období Vánoc, tedy zimního slunovratu, jiné v čase kolem Vánoc. To se týká například pečiva na sv. Mikuláše. Protipólem Vánoc a zimního slunovratu je letní slunovrat v červnu. Sluneční svátky jsou celkově čtyři, jarní rovnodennosti odpovídá čas Velikonoc. Jeden z níže zobrazených chlebů je právě z tohoto období (Bulharsko). Značná část pečiva se vztahuje k oběma slunovratům a jarní rovnodennosti, obřadní pečivo k podzimní rovnodennosti neznáme. Mimo čtyři sluneční svátky lze rituální pečivo péct i v dalších časech Kola roku. Zmínili bychom například pečivo v době Dušiček - Samhainu, které je určeno jako obětina předkům. Rituální pečivo se dnes peče i v době Dožínek kolem 1. srpna. Myslíme si, že rituální pečivo se nemusí nutně vztahovat jenom k osmi základním svátkům Kola roku, ale je možné ho použít během roku i pro různé další slavnostní a rituální aktivity. Závěrem jsme do článku zařadili i nějaké naše vlastní pečivo, které je pravidelnou součástí našich oslav Kola roku.

Mezi symboly na rituálním pečivu patří velmi často spirálové svastiky, kříže v kruhu apod.. Tyto symboly jsou staré i tisíce let a doprovází nás tedy dlouhodobě. Ukážeme si proto i několik archeologických nálezů z různých dob pravěku. Později se tyto symboly objevují i v lidové kultuře, přímá návaznost asi není prokázaná. Přesto se nám tyto souvislosti jeví zajímavé a inspirativní. Samotné rituální pečivo můžeme brát jako součást lidové kultury. Zmiňovanou symboliku lze v rámci lidové kultury najít i na výšivkách, dřevořezbách a pod. Celkově jsme se symbolice věnovali v samostatném článku.

Naše sváteční pečivo

Historické pozadí symbolů

Rituální a slavnostní pečivo nese symboliku, kterou lze dohledat už přibližně od neolitu v 6. tisíciletí př.n.l. Nebudeme se zde věnovat všem obdobím, zmíníme jen dobu kamennou, bronzovou a halštatskou (časní Keltové). Podobné symboly lze samozřejmě najít i u laténských Keltů, Germánů a Slovanů.

Na obrázku níže je rituální keramická miska lineární keramiky nalezaná v roce 1938 ve městě Köthen v Sasku-Anhaltsku v Německu. Je datovaná přibližně do období 5000 před n. l. Miska je z vnější strany zdobena víceramenným spirálovým ornamentem, uvnitř misky vytváří ornament motiv svastiky. Zdroj obrázku: Vladimír Podborský, Náboženství pravěkých Evropanů. Obrázek v této knize podle: Kaufmann, Dieter, 1976.

Rituální miska, doba kamenná

Sluneční rovnoramenný kříž v kruhu je v Evropě známý už v době kamenné v neolitu. K jeho většímu rozšířená došlo v eneolitu a zejména v době bronzové. Je mnoho nálezů rytin křížů v kruhu na bronzech, ale i na severských skalních rytinách. Na obrázku níže je nákres bronzových jehlic únětické kultury přibližně z let 2200-1600 př.n.l. z České republiky. Jehlice se slunečním křížem, Velvary. Jehlice s kroužky, Kamýk. Zdroj: Studie o vzniku kultury bronzové v Čechách; Dr. Josef Schránil; 1921. Obrázek nakreslil R. Pavelka.

Jehlice ze starší doby bronzové

Na dalším obrázku je nákres halštatské bronzové spony z mohyly, Dobronice, okres Tábor. Mohylové pohřebiště mělo kolem 30 - 50 mohyl z doby bronzové a halštatské. První zmínku o mohylovém pohřebišti přinesl Jan Karel Hraše, který zde napočítal 45 mohyl z nichž některé před rokem 1873 prokopal. Další výzkum prováděl v roce 1904 a pak ještě 1909 - 1910 Josef ladislav Píč. Další výzkumy zde byly až v druhé polovině 20. století. Zdroj: Výzkumy Josefa Ladislava Píče na mohylových pohřebištích doby bronzové a halštatské v jižních Čechách. Ondřej Chvojka, Jan Michálek. 2011.

Spona v podobě spirálové svastiky

Obřadní pečivo v různých zemích Evropy

Česká republika. Naší zemi zde máme zastoupenou starým nákresem mikulášského pečiva z Jindřichova Hradce. Ke konci článku ještě ukážeme několik fotografií našeho domácího rituálního pečiva. Tuto pěknou tradici jsme se rozhodli udržovat už před několika lety. Zdroj nákresu: Zíbrt, Č. Český lid X, Praha. 1901.

Pečivo na den sv. Mikuláše v Jindřichově Hradci

Bosna a Hercegovina a Chorvatsko. Na dvou následujících obrázcích je obřadní chléb a dřevěné "lopatky", které patrně sloužily k obtisknutí vzoru do chleba. Obřadní chléb se svastikou byl pečený k příležitosti zimního slunovratu (Vánoc) v Livně v Bosně a Hercegovině. Fotografie by měla pocházet z roku 1970. Vyřezávané "lopatky" na zdobení chlebů jsou z 19. století. Ostrov Pag, Chorvatsko. Lopatky jsou dnes uloženy v Etnografickém muzeu v Záhřebu.

Obřadní chléb se svastikou. Zdroj internet (už ztracený)

Zdroj: facebookový profil “Etnografski muzej, Zagreb”

Severské země, Švédsko, dva obrázky rituálního pečiva. Na prvním obrázku níže: vlevo a uprostřed jsou obřadní vánoční chleby såkaka, Švédsko, kraj Värmland; vpravo Julkusar, figurální vánoční obřadní pečivo, Švédsko, Västergötland; zdroj: Večerková, E. – Frolcová, V. 2010. Evropské Vánoce v tradicích lidové kultury. Praha. S. 16, 204, 205.

Švédské obřadní pečivo

Švédské vánoční pečivo. Zdroj: Nordisk familjebok; 1910.

Srbsko. Obřadní chleby se spirálovými svastikami v různých variantách. (Мајданпек, Горњи Пек), 2001. Zdroj: Sveti jezik vlaskog hleba.

Rituální pečivo, Srbsko

Ukrajina. Ukrajinský rituální chléb uložený v Muzeu tripolské kultury (Музей Трипольской культуры). Muzeum je nazváno podle archeologické kultury doby kamenné. Uložení nového rituálního chleba právě v tomto prostoru má patrně demonstrovat podobnost mezi symboly na keramice této kultury a symboly lidové kultury.

Obřadní chléb, Ukrajina

Bulharsko. Dva obřadní chleby z Bulharska, na první fotografii je velikonoční obřadní chléb se svastikou z Bulharska z okolí města Ihtiman (Ихтиман). Zdroj: Ritual Art in Bulgaria, 1997.

Bulharský velikonoční chléb

Bulharsko, Národní etnografické muzeum 2010, neznámý region. Zdroj Wikimedia

Naše rituální pečivo z oslav

Několik ukázek z našeho pečení a zdobení rituálního pečiva během roku. Na první fotografii je pečivo před pečením, konečná podoba je k vidění hned na začátku článku.

Pečivo před pečením