Úvod / Blog / Šestilístek

Šestilístek

Symbol šestilístku je kruhový znak o šesti paprscích vytvořený pomocí kružítka. Lze vytvořit i rozvětvenou formu, kdy lístky vytvářejí mnoho do sebe zapadajících šestilístků. Tomuto složitému symbolu se někdy říká „Květ života“. Tento symbol je nám známý už z archeologických nálezů mykénského Řecka doby bronzové, později z více různých nálezů a období až do masivnějšího rozšíření v lidové kultuře. Historii znaku se budeme podrobněji věnovat níže. Šestilístek není jediný symbol, který používáme v naší tvorbě. Jednotlivými symboly se zabýváme v článku Symbolika.

Z hlediska významu si myslíme, že se jedná o symbol malovaný, rytý nebo vyřezávaný pro štěstí, nebo jako symbol prosperity. Někdy se může jednat i o symbol dekorativní. Nigel Pennick považuje šetilístek za starší verzi runy hagal a dokládá tento symbol na starých domech např. v americké Pensylvanii (Pennsylvania hex sign). V některých případech může mít symbol šestilístku i sluneční význam. Malý šestilístek na obrázku vlevo je umístěný na starých vratech v jihočeské vsi Dubenec. Šestilístek je obkroužený prkýnky poskládanými do podoby slunečních paprsků. Zde se podle nás jedná o symbol Slunce. Symbol šestilístku by mohl být podle nás použit i jako jednoduché vyobrazení Stromu života nebo stromu Světa. Netvrdíme, že naše následující výklady symbolu jsou historicky doložitelné, jedná se spíše o naše návrhy možností pro užití šestilístku.

Šestilístek jako symbol Slunce

„Za zimního slunovratu Slunce vychází i zapadá v nejjižnějším bodě. Při obou rovnodennostech vychází přímo na východě a zapadá přímo na západě. A za letního slunovratu dosáhne při východu a západu svého nejsevernějšího bodu.“ Nigel Pennick, Runová astrologie, str. 63.

Pokud si v krajině určíme středový bod a odtud budeme pozorovat východy a západy Slunce během čtyř slunečních svátků roku, zjistíme, že máme šest bodů. Východy a západy Slunce během jarní a podzimní rovnodennosti odpovídají východu a západu, letní slunovrat se posouvá k severu a zimní slunovrat k jihu. To vlastně vytvoří kruhový symbol o šesti paprscích. Je třeba ale mít na paměti, že tento šestiramenný symbol většinou není pravidelný. Rozpětí ramen od vodorovných na východě a zapadě se při pozorování v krajině směrem k jihu zmenšuje a směrem na sever zvětšuje. Pravidelný šestilístek by tedy měl vzniknout někde na severu Evropy. Na následující kresbě jsme se tento stav pokusili názorně ukázat.

Šestilístek jako symbol Stromu Světa

V tomto případě by byl šestilístek natočen tak, aby měl středovou svislou linii. Ta by symbolizovala kmen stromu, nebo Světovou osu, májku a pod. Lístky směřující nahoru by pak byly větvemi stromu a tedy říšemi Bohů a světlých Elfů. Lístky směřující dolů by pak symbolizovaly kořeny stromu a tedy podsvětí a dolní říše obrů nebo mrtvých.

Archeologie a historie šestilístku

Antické civilizace

Na obrázku níže vidíme nákresy některých symbolů z mykénského Řecka doby bronzové. Tyto symboly byly většinou vytepány do zlatých plíšků, symbol šestilístku je vlevo dole. Mykénská kultura existovala přibližně v letech 1600 – 1000 př.n.l. Symboly šestilístků lze také opakovaně najít na římských podlahových mozaikách.

Symboly mykénského Řecka

Keltové

Symbol šestilístku je u Keltů doložen spíš méně. Přesto uvedeme několik nám známých nálezů. Symbol je například doložen u keltské kultury v Portugalsku a Španělsku (Castro culture). Lze ho najít i na známém Gundestrupském kotlíku z 2.-1. století př.n.l. Zde je dvakrát u postavy bohyně umístěný tak, že se nabízí myšlenka, jestli zároveň nesymbolizuje i kola vozu.

Keltská bohyně s šestilístky.

Původní keltské umění lze přiřadit k archeologické kultuře doby železné, tedy halštatské a laténské. Pozdní keltské umění raně středověké iluminace pak použilo proplétané vzory, které sdílelo s Germány (Vikingy). Na obrázku níže je překreslená pozdně keltská iluminace původně z 8. století. Zde je šestilístek v podobě propletenců a ryb.

Pozdně keltská iluminace z 8. století.

Germáni.

U Germánů bychom zmínili krásná zdobená pouzdra hřebenů a hřebeny zdobené šestilístky z doby stěhování národů. Byly nalezeny v Praze-Podbabě na pohřebišti z druhé poloviny 4. až první poloviny 6. století.

Germánská pouzdra s hřebeny.

Symbol šestilísku lze najít i v pozdním germánském severském umění. Na obrázku níže je kresba z 19. století s kamenným křížem z Gotlandu. Kříž má uprostřed vytesaný sluneční kříž v kruhu a pod ním šestilístek.

Kámen z Gotlandu s šestilístkem

Slované

Symbol šestilístku je nám znám z několika nálezů slovanského raného středověku z období Velké Moravy. Černobílá fotka je z Mikulčic. Jedná se podle popisu knihy o „fragment architektury“. Vytesaný šestilístek je myslíme jasně zřetelný (kniha Mikulčice, Josef Poulík, 1975). Na barevném obrázku je terčík z rohoviny také z Mikulčic (kniha Velká Morava, Ján Dekan, 1976).

Šestilístky z Velké Moravy

Lidová kultura

Symbol šestilístku lze najít v lidové kultuře slovansky i germánsky hovořících zemí. Hodně je také rozšířen v Pobaltí. Zajímavostí je také umístění tohoto symbolu na renesančních domech, jak je vidět na naší fotografii z Českého Krumlova.

Domy v Českém Krumlově s renesanční výzdobou.

V lidové kultuře je šestilístek doložen na selských domech tzv. jihočeského selského baroka z 19. století, ale například i na vstupních branách selských domů v Německu i jinde. Na obrázku níže jsou naše fotografie z jihočeského Břehova. V jižních Čechách lze najít šestilístky jak na selských domech s letopočty z 19. století, tak i na domech z první poloviny 20. století.

Jižní Čechy, Břehov, selský dům.

V Německu je symbol šestilístku rozšířen na řezbách starých domů v menších městech, ale i na zmíněných selských domech. Brány selských domů jsou bohatě zdobeny a vybarveny. Po bocích někdy mají různé rostlinné výhonky, které bychom mohli interpretovat jako symbolické vyobrazení Stromu života. Ten je doplněn různými symboly, šestilístky, svasikami i různými vířivými symboly. Pro názornou ilustraci ukážeme níže nákres jedné ze starších bran. Uprostřed nahoře je šestilístek s paprsky a na straně je rovněž zajímavé vyobrazení rozvětveného šestilístku tzv. Květu života.

Brána německého selského domu.

Použití šestilístku je známé i ve výzdobě starého ruského domu. Na obrázku níže jsou nákresy ruské dřevořezby se dvěma štíty domů. Štít domu vpravo je zdobený vyřezanými šestilístky.

Štít starého ruského domu.

Za zmínku stojí také zvyk zdobit symbolem šestilístku vnitřní trámy domu. V těchto případech by symbol mohl mít ochrannou funkci. To jsme viděli například ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

Stropní trám ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

Z předmětů lidové kultury s motivy šestilístku jistě stojí za povšimnutí různé verze přeslic, prkénka na praní prádla, součásti lidového nábytku, súsky atd. Symboly na některých předmětech mohou být prosperitní, ochranné, vztahující se ke kolu zemědělského roku, plodnosti, ale i k nebeské symbolice. Přeslice svým tvarem mohou připomínat Strom Světa nebo Strom života. Samotná činnost předení může dnes pro nás symbolizovat z pohledu Země „otáčení“ hvězdné oblohy, nebo Nebes kolem Polárky, ale také nebeské předení bohyně Frigg nebo sudiček - noren. Zde si ukážeme několik příkladů lidové dřevořezby z různých evropských zemí. Na obrázku níže jsou přeslice v pořadí zleva z Litvy, Švédska, Ruska a Slovenska. V případě prvních tří je vyřazávaná část svislá, slovenská přeslice má vyřezanou vodorovnou část ze které vede svislá tyč.

Přeslice s lidovou řezbou, zleva Litva, Švédsko, Rusko, Slovensko.

Symboly na lidové dřevořezbě bývají někdy spojeny i s různými zvířaty. Pro nás je zajímavé spojení s koňmi, jeleny nebo ptáčky. Koně jsou už minimálně od doby bronzové spojeni se slunečním kultem, táhnou vůz slunečních bohů. Kontinuitu používání této symboliky od pravěku do současné doby v lidové kultuře podle nás nejde přesvědčivě dokázat. Přesto se nám tyto souvislosti jeví přinejmenším zajímavé. Na fotografii níže je spojení šestilístku, symbolů Slunce a koně na staré německé dřevořezbě. Na tomto typu předmětů se koně a šestilístky, rozvětvené šestilístky (Květ života) nebo jiné symboly objevují poměrně často. V němčině se nazývají "mangelbretter".

Lidová řezba, Německo.

Na dalších obrázcích je vyřezávaná židle z území Polska a předměty z Litvy. V horní části židle je spojení jelenů s šestilístky a v dolní je šestilístek s ptáčky. Rostlinka mezi jeleny by mohla symbolizovat Světový strom - Yggdrasil s jeleny. Obrázek je z knihy Deutsche Volkskunst (1928), ale židle by měla pocházet odněkud z dnešního území Polska (Gdaňsk - Danzig). Na obrázku pod židlí jsou dvě staré vyřezávané práce litevské lidové kultury. Pěkné spojení ptáčků a šestilístků.

Vyřezávaná židle, Gdaňsk, Polsko

Litva, šestilístky s ptáčky.

Závěrem bychom ještě rádi zmínli dvě věci. Staré zdobené truhly tzv. súsky a rozvětvený šestilístek tzv. Květ života. Súsky sloužily původně na uskladnění obilí. Zvenku jsou bohatě zdobeny různými ornamenty. Tyto ornamenty měly pravděpodobně ochrannou a prosperitní funkci. Na naší fotografii níže je jeden ze súsků s šestilístkem ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

Súsek v Rožnově pod Radhoštěm.

Rozvětvené varianty šestilístku je v lidové kultuře možné doložit opakovaně. Tento symbol se také nazývá Květ života. Nigel Pennick symbol tohoto typu považuje za mřížku runy hagal a píše: "Mřížka Hagal je svou strukturou základem každého runového znaku, který je možno vytvořit spojením odpovídajících průsečíků mřížky Hagal.". Tato teorie nám přijde zajímavá, upozorňujeme ale, že to nedokazuje vědomé spojení lidové kultury a runové tradice. Spíše si myslíme, že by lidová kultura mohla být pro runovou tradici současnou inspirací. Na prvním obrázku je stará fotografie postele s touto symbolikou z časopisu Dílo, umělecký měsíčník, ročník VI, číslo 11 a 12 věnovaný severskému lidovému umění. Na poslední fotografii je k vidění vyřezávaná přeslice ze Slovenska z naší sbírky.

Severské lidové umění.