Registrace Košík (0) Menu

+420 608 484 862

Po-Pá: 8:00 - 18:00

0 Kč

Nákupní košík je prázdný.

Přejít do košíku
0

Mapa Germánie


O kresbě

Na obrázku je naše starší kresba mapy Germánie, kterou jsme dali do prodeje v kopii. Je to kresba tužkou a akvarelovými pastelkami. Skutečná velikost originálu je přibližně 50x40 cm. Jako podklady pro kresbu byly použity informace z knihy Stěhování národů (Jarmila Bednaříková). Sídla kmenů odpovídají situaci v 1. století našeho letopočtu. Informace o rozložení germánských kmenů lze získat od antických autorů. Zde je dobré zmínit například díla Klaudia Ptolemaia. Pro dozdobení rámečku byly použity ornamenty z pozdějších dob od stěhování národů po raný středověk. Proto jsou zde vyobrazeny orlice podle germánských spon z období kolem 5. století. V dolní části jsou runy celého starého futharku. Svastiky v rozích jsou inspirovány archeologickými nálezy prstenu ze Strachotína na Moravě a nebo i bronzovou postavou se svastikami z oseberské vikinské lodi. Střídající se motivy orlice a propletených hadů lze interpretovat jako symboliku horního světa bohů a podsvětí. Mýtický orel sedí na vrcholu Světového stromu Yggdrasilu, had nebo drak naopak sídlí dole u kořenů.

 

Mapa Germánie z 1. století n.l.

 

 

O názvu Germania – Germánie

Germáni toto jméno nepoužívali, sami sebe nazývali jmény jednotlivých kmenů. Germánie tedy není nějakou říší, ale jen původně římským jménem prostoru, který byl obýván svobodnými germánskými kmeny.

 

Germánské archeologické nálezy z Dobřichova-Pičhory.

Zdroj: Píč Josef Ladislav. Starožitnosti země České: Čechy na úsvitě dějin. Díl II. Svazek 3. 1905.

 

 

O obyvatelích Germánie

Na mapě jsou vyobrazena předpokládaná sídla germánských kmenů v 1. století našeho letopočtu. Jedná se především o germánské kmeny, lze zde ale nalézt i zbytky Keltů a pravděpodobné předky Slovanů. Mezi Kelty lze zařadit například Kotiny (Cotini). Minimálně částeční předkové Slovanů jsou na severovýchodě pod jménem Venedi. Pobaltské kmeny dnešních Litevců, Lotyšů, Estonců a už zaniklých baltských Prusů jsou na mapě zastoupeny jménem Aestii.

Naše země je zde (podle výše zmíněné knihy) pojmenovaná Baiochaemae. Jiné známější názvy jsou Boiohaemum ze kterého později vzniklo Bohemia. Tento název se udržel ještě z dob Keltů a znamená Země Bójů. Bójové byli keltský kmen. V 1. století jsou na našem území doloženi germánští Markomané. Jejich nejznámější vládce byl Marobud. Pro ilustraci přikládáme výše starý nákres archeologických nálezů z naší země, který se přímo vztahuje k zmíněným Germánům. Na mapě jsou některé názvy známé i dnes. Gabreta Silva je oblast dnešní Šumavy a okolí. Sudeti Montes jsou hory v severní části naší země. Oba názvy jsou považovány za původně keltské. Řeka Morava je zde v podobě Marus. Jméno germánského kmene Silingi na severu naší země dalo možná vzniknout jménu Slezsko.

V následujících řádcích krátce pojednáme o několika známějších germánských kmenech. Na území dnešního Německa sídlil kmen Cherusků, kteří se proslavili postavou Arminia, vítěze nad Římany v Teutoburském lese. U břehů Baltského moře měli sídla Gótové (Gutones), kteří v následujích staletích postupovali přes východní Evropu k Černému moři a odtud dále do rozpadající se Římské říše. Malá část Gótů zůstala na poloostrově Krym, kde úlně zanikli až někdy v 17. století. Ostatní Gótové se rozdělili na východní (Ostrogóti) a západní Góty. (Vizigóti). Jedni nakonec zanikli až v Itálii a druzí ve Španělsku. Vizigótské království ve Španělsku vydrželo až do začátku 8. století. Na západě na pevnině žil kmen Anglů, který v pozdějších stoletích dobyl Británii a dal vzniknout anglickému národu. Ještě krátce zmíníme například kmen Vandalů, po kterých nám zůstalo známé slovo „vandal – vandalismus“. Tento kmen postupoval k jihu, vyplenil Řím a založil nakonec svoje království až v severní Africe. I tento kmen později na jihu zanikl. Jiný kmen Langobardů postupoval z území Německa přes naše území, kde je archeologicky doložen v 6. století. Část Langobardů na našem území možná zůstala. Tomu by mohl nasvědčovat i nedávný nález langobardského pohřebiště z konce 6. století u Kyjova na Moravě. Langobardům bývá někdy přiřazována i královská mohyla Žuráň, která se proslavila i jako stanoviště Napoleona v bitvě u Slavkova. Většina Langobardů nakonec odešla na území dnešní Itálie, kde je po nich pojmenovaná Lombardie. Téma by šlo ještě více rozvést, ale úplně nakonec zmíníme už jen kmen Burgundů (Burgondiones). Burgundi z území dnešního Polska odešli rovněž k jihu a dodnes je po nich pojmenované Burgundsko. Na jihu tvořily hranici Germánie a Římské říše řeky Rýn a Dunaj. Z některých pohraničních římských měst jsou dnes známá evropská města. Vindobona na mapě je dnešní Vídeň.

 

Germáni se vracejí z bitvy podle představ umělce 19. století. Autor Paul Thumann, zdroj obrázku Wikimedia Commons.