Úvod / Blog / Gabreta a okolí

Gabreta a okolí

Z našich aktivit před vznikem projektu Jitřenky bychom rádi zmínili kamenný kruh v Jižních Čechách zvaný Gabreta a některé tesané kameny v blízkém okolí. Kameny v článku níže vytesal Jan Fibiger zvaný Fíba, dnes jeden ze dvou autorů Jitřenky. S některými většími kameny v kruhu pomohli kamarádi.

Středový oltář kamenného kruhu na Gabretě. Obětina piva a jablka, smrková větvička je v podobě runy algiz.

Runový kámen Fuldaha - Vltava

Pěšky lze dojít na Gabretu ze Zlaté Koruny kolem Vltavy. Pár metrů od řeky stál v jednom místě krásný kámen. Byl použit pro vytesání personifikace řeky Vltavy. To bylo někdy kolem roku 2000. Vltava je zde jmenována jako Fuldaha což je jeden ze starých názvů řeky. Toto jméno je vytesáno na kamenu vlevo nahoře, vpravo dole je devět run, tři runy uruz, tři runy laguz a tři runy othila. Výklad tohoto použití run je následující: uruz - divoká - laguz - voda - othila - dědictví (země předků). Tedy divoká voda v zemi předků. Jméno Vltava je patrně germánského původu a původně asi znělo Wilth Ahwa - Divoká voda.

Celkový pohled na runový kámen s personifikací Vltavy. Spirály symbolizují proudící vodu.

Detailní pohled na runový kámen, Vpravo je runový nápis složený ze tří run uruz, laguz, othila opakujících se třikrát.

Runový kamenný kruh Gabreta

Kamenný kruh na Gabretě leží nad řekou Vltavou nedaleko kamenu Fuldahy. Lze ho najít v malém dubovém háji na hranici lesa a polí. Počátky kruhu sahají do podzimu roku 1998. Tehdy bylo místo objeveno a postaven první ještě nepotesaný kámen. Ze začátku vlastně ani nebyl záměr vytvořit kamenný kruh, ale prostě si jen zkusit postavit kámen. Pak byl postaven druhý kámen. Pak další. Během následujících let procházela Gabreta několika přestavbami a měl víc podob. Zde se budeme věnovat té poslední, která byla dokončena někdy po roce 2005. Na fotografii níže je podoba Gabrety při oslavě dožínek na začátku srpna v roce 2007. Středový oltář je obložen různými obětinami. Tato podoba se udržuje dodnes. Některé další fotografie z místa a okolí máme v galerii.

Dožínky v roce 2007

Oslava bývala spojena s bohem plodnosti Freyem. Součástí oslavy byl zúčastněnými lidmi hraný příběh ze severské mytologie, kdy se bůh Frey zamiluje do Gerdy. Frey posílá svého služebníka Skírniho, aby mu domluvil setkání s Gerdou. V severské mytologii je možné tento příběh nalézt pod názvem Skírniho cesta (Skírnismál). Pro lásku ke Gerdě je Frey ochoten se vzdát i svého kouzelného meče. Meč na fotografii symbolizoval právě Freyovo kouzelnou zbraň.

Středový kamenný oltář s dožínkovými obětinami z oslavy v roce 2007.

Dále se už blíže podíváme na samotný kruh a vysvětlíme si jeho význam a konkrétní podobu. Místo je vytvořeno z tří kamenných kruhů. Největší je ze zakopaných ležících kamenů na úrovni země. Tyto kameny vymezují posvátný prostor a také místo pro udržování, sekání trávy, hrabání listí atd. Další kruh je vytvořen z osmi větších kamenů s vytesanými podobami bohů a témat vztahujícím se k severské (germánské) tradici. Postavení těchto osmi kamenů odpovídá světovým stranám a přibližně i východům a západům Slunce během slunovratů a rovnodenností. Potom následuje třetí kruh z menších kamenů. Těchto kamenů je 24 a na každém je vytesaná jedna runa starého futharku. Runy začínají na jihu v souladu s knihami Nigela Pennicka. Uprostřed je kamenný oltář, který jsme už viděli na předchozích fotografiích. Na něm jsou vytesané čtyři spirály, které zároveň tvoří podobu svastiky. V tomto případě se jedná především o symbol Nebes, zahnutí symbolizuje věčný pohyb, cyklus. Lze ho přirovnat i k pozorování hvězného nebe, které se zdánlivě točí kolem hvězdy Polárky.

Nejblíže středu je kruh s runami starého futharku. Každá z těchto run má svoje jméno, význam a většinou jí lze použít i jako písmeno. V kruhu menších dvacetičtyř kamenů jsou runy vytesány především pro jejich význam. V kruhu z větších kamenů jsou použity jako písmo.

Vnitřní kruh s runami. Na každém kamenu je vytesána jedna runa strého futharku.

Osm větších kamenů je věnováno dvoum bohům, dvěma bohyním a tématům severské (germánské) tradice. Podle Nigela Pennicka jsou různé světové strany symbolicky přiřazeny různým božským bytostem. Existuje mužská a ženská část božských ochránců světových stran. Zde byl zvolen kompromis a proto je sever přiřazen Wotanovi (Odin), jih Donarovi (Thor), východ Frije (Frigg) a západ Fraujo (Freya). Kameny mezi světovými stranami jsou s runovými nápisy Fruma Sidus (dávný obyčej), Thule (podle Pennicka zásvětí), Germania (zeměpisný pojem z doby historických Germánů) a Asatru Boiohaemum (název současné severské víry a jméno naší země ze starověku). Osm větších kamenů v kruhu může zároveň symbolizovat osm svátků ročního cyklu. Kameny a jejich významy ještě probereme podrobněji.

Mezi runovým kamenem Thule a Donarem roste dub. Kruh je v malém dubovém háji, tento dub je ale jako jediný přímo součástí kruhového prostoru. Mezi kořeny dubu je místo pro příjemné posezení, přemýšlení nebo rozjímání.

Příjemné místo k posezení a rozjímání mezi kořeny dubu.

Z hlediska pozorování během slunečních svátků lze říci, že Slunce vychází a zapadá v době jarní a podzimní rovnodennosti na východě a na západě. Pokud si uděláme pomyslnou přímku mezi středovým oltářem a kameny, pak východy a západy během rovnodenností vychází na kameny s Frijou a Fraujo. Během slunovratů se východy a západy slunce posouvají, v době zimního slunovratu k jihu a v době letního slunovratu naopak k severu. To znamená, že Slunce o zimním slunovratu vychází a zapadá u kamenů na jihovýchodě a jihozápadě - Thule a Germania. A v době letního slunovratu lze východ a západ Slunce pozorovat poblíž kamenů na severovýchodě a sevrozápadě - Fruma Sidus a Asatru Boiohaemum.

Celkový pohled na Gabretu v zimě

V následujících řádcích se seznámíme s jednotlivými runovými kameny většího kruhu. Mameny mají různou velikost, ale přebližně jsou všechny vysoké do půl pasu. Mezi nejvyšší patří kámen Wotan a Donar. Kromě Donara jsou všechny kameny místní. Byly přesouváný z různých malých vzdáleností v okolí, nejvíce odhadem 100-150 metrů. Nejdříve pracně převalováním, později po znovuobjevení strých technik už popojížděly po kládách. Kámen s bohem Donarem byl přivezen ze Šumavy. Tesání kamenů probíhalo pěkně po staru, kladivem a sekáčky. Vytesané linky mají tvar V, špička V (nejhlubší část rýhy) je barvená červenohnědou barvou malým štětečkem. Kruh není dělaný podle archeologických nálezů, jedná se tedy o novodobou inspiraci mytologií a současným pohanstvím. Byl záměr ho vytvořit jako nové živoucí dílo, ale také ho propojit s dávnými mýty, časy a zemí. Proto zde byly použity jména bohů a runové nápisy odpovídající spíše starogermánské pevninské podobě. Pro upřesnění a snažší srovnání uvádíme i jména bohů ze severské mytologie. Podoba kamenů je volně inspirovaná skutečnými runovými kameny ze severu, proto jsou zde použity proplétané vzory doplněné někdy i hadími nebo dračími hlavami.

Dva bohové a dvě bohyně

Čtyři runové obrazové kameny mají vytesány podoby božstev. Jsou postaveny podle světových stran a každá z božských bytostí je zároveň symbolickým ochráncem strany.

Runový kámen Wotan na severu kruhu. Germánský bůh Wotan je totožný se severským Odinem. V horní části je symbol valknut. K Wotanovi jsou zde přiřazeni dva havrani Hugin a Munin (Myšlenka a paměť) a dva vlci Geri a Freki (nenasytný a žravý). Odin obětoval sám sebe na Světovém stromu Yggrasilu a tím získal poznání run. Jedno svoje oko obětoval v Mímiho studni za dar poznání. Proto je obličej boha pouze s jedním okem.

Runový kámen Donar na jihu kruhu. Donar odpovídá severskému Thorovi. Je to bůh Hromovládce. Vlastní kouzelné kladivo Mjölni a opasek síly, Má vůz tažený dvěma kozly, jejich jména jsou Tanngnjóst a Tanngrisni. Pokud kozly zabije a sní. Musí se zachovat kosti a pomocí kladiva Mjollni je zase může oživit.

Runový kámen Frija na východě kruhu. Bohyně Frija je totožná se severskou Frigg. Je tedy podle mytologie manželkou Wotana - Odina. Ve své starogermánské podobě má jako svého ptáka čápa. Je bohyní manželství arodiny. Odtud asi pramení víra, že čáp "nosí děti". Ve skutečnosti je to tak, že čáp je jako její pták ochránce duší dětí, které při narození doprovází na tento svět.

Runový kámen na západě kruhu patří bohyni Fraujo. Bohyni odpovídá severská Freya. Je bohyní lásky a plodnosti. Mezi její atributy patří především náhrdelník Brísingamen, který je na kamenu symbolicky zobrazen jako nákrčník. Vlastní i sokolí roucho a vůz tažený kočkami.

Čtyři větší kameny mezi bohy a světovými stranami

Tyto čtyři kameny byly použity jako doplnění kruhu na požadovaných osm kamenů. Osm kamenů pak symbolizuje osm základních svátků v kole roku. K těmto kamenům se posouvá východ a západ Slunce během zimního a letního slunovratu.

Runový kámen s nápisem Fruma Sidus umístěný na severovýchodě kruhu. V překladu ze starogermánštiny to znamená Dávný obyčej. V severských zemích se používá identické slovní spojení ze staroseverštiny znějící Forn Sidr.

Runový kámen s nápisem Thule umístěný na jihovýchodě kruhu. Thule je podle Nigela Pennicka název pro zásvětí. Jméno Thule se někdy objevuje ve starých mapách, kde se vztahuje k nějaké zemi na severu. Někdy takto býval označován (chybně) i Island.

Runový kámen s nápisem Germania umístěný na jihozápadě kruhu. Jméno Germania je známo už z antiky. Římané takto označovali země ležící na sever od jejich říše tehdy osídlené především germánskými kmeny. Zeměpisně zahrnovala Germania i území naší země. V té době zde žil germánský kmen Markomanů.

Runový kámen na severozápadě kruhu. Na kamenu je nápis Asatru Boiohaemum. Asatru je moderní označení pro vyznavače severské víry. Slovo je složeno z Asa a tru. Vlastně to znamená něco jako "víra v Ásy". Ásové jsou jedním z božských rodů severské mytologie, druzí jsou Vanové. Název ale tak zdomácněl, že se dnes už často používá pro víru v Ásy i Vany. Boiohaemum je starý název naší země. Název je opět složen ze dvou částí Boio a haemum. První část odkazuje na keltský kmen Bójů a druhá část znamená něco jako domov. Tedy "domov Bójů". Název země se v různých varintách udržel i do časů Germánů, kteří zde žili po zániku keltské moci. Je dodnes slyšet i v známějším Bohemia.

Na začátku jsme zmínili oslavy dožínek, které se na Gabretě odehrávaly po roce 2000. Místo je navštěvované stále. Je to vidět i na obětinách, které se zde objevují na středovém oltáři, ale i v podobě úvazů ve větvích okolních dubů. My jsme se zde zúčastnili v roce 2014 oslavy letního slunovratu.

Gabreta o letním slunovratu 2014. Na středovém oltáři je připravena železná kovaná ohňová miska, dárek od kamaráda.

Oheň letního slunovratu na fotografii níže hoří v kované misce s labutími hlavami. Labutě na misce mají svůj význam, jsou spojeny se slunečním kultem doby bronzové a halštatské. V té době byly motivy vodních ptáků často zobrazovány společně se symboly Slunce.

Oheň letního slunovratu

Obřadní doma pečený chléb a obětiny byly umístěny na středovém oltáři, ráno po slunovratové oslavě. Tkaný pásek se svastikami je běloruská práce. Byl zakoupený na Slovansko vikinském festivalu v Polsku ve Wolinu.

Obětiny na středovém oltáři

Kamenná miska a kameny u dubu

Závěrem bychom ještě rádi zmínili jedno místo, které je u krásného dubu pár metrů od kamenného kruhu. Na začátku jsme zmínili, že kruh byl předěláván. Zde jsou umístěny dva kameny, které původně stály v kruhu. Je na nich původní Odin a Frigg. Mezi těmito dvěma kameny je kámen s vytesanou miskou. Na dubu hned vedle bývají různé závěsné obětiny.

Příchod ke kamenné misce a kamenům, březen 2015.

Kamenná miska, vlevo stojí kámen s bohyní Frigg a vpravo Odin.

Kamenná miska

Runový kámen s Odinem. Jedná se o úplně první práci s kamenem. Odin má v ruce svoje kouzelné kopí Gungni. Kámen měl ještě před tesáním v horní části otvor, ten byl použit pro odinovo chybějíí oko. Po stranách je delší runový nápis v překladu znějící přibližně "Odine, ochraňuj toto místo a nevpusť vše zlé" - v runách a staroseverštině "Odinn helga we thetta ok hindra alla illska".

Bohyně Frigg, jeden z prvních vytesaných kamenů. Bohyně symbolizuje matřeřství, rodinu. Zná osud Světa, ale nikomu ho nesděluje. Je také spojena s předením. Její atributy jsou přeslice a vřeteno. Předení nebo vlákno vznikající předením je na kamenu symbolicky zpodobněno trojitým jednoduchým propletencem.

Úplně na závěr bychom rádi na fotografii níže ukázali zmíněný dub u kamenné misky a kamenů s Odinem a Frigg tak jak jsme ho viděli o slunovratu v roce 2014.